Dluh sektoru veřejných institucí v Česku činil na konci loňského roku 32,7 procenta HDP a byl tak čtvrtý nejnižší ze všech zemí Evropské unie. Ukázala to čerstvá data Eurostatu, podle kterých jsou na tom lépe už jen Estonsko (8,4 %), Lucembursko (21,4 %) a Bulharsko (22,6 %). Na opačném konci žebříčku setrvává s dluhem dosahujícím 181,1 % HDP Řecko následované Itálií (132,2 %) a Portugalskem (121,5 %).
Zdroj: Eurostat
Celkové zadlužení zemí Evropské unie loni meziročně kleslo o 1,7 procentního bodu na rovných 80 %. Dluh přesahující hranici 60 % HDP stanovenou Maastrichtskými konvergenčními kritérii vykazuje polovina z 28 členských států EU.
Největší přebytek sektoru vládních institucí (rozdíl mezi jejich celkovými příjmy a výdaji) mělo loni Lucembursko (+2,4 % HDP), Bulharsko a Malta (po 2 %). Česká republika rovněž vykázala přebytek (0,9 %). Nejhlubší deficit sektoru vládních institucí naopak v roce 2018 postihl Kypr (-4,8 % HDP) a Rumunsko (-3 % HDP).
Přestože Česká republika patří momentálně mezi relativně nejméně zadlužené země, její veřejné finance nejsou dlouhodobě udržitelné, jak ukázala Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vydaná Národní rozpočtovou radou loni v říjnu. Důvodem je především stárnutí populace, které, nepřijde-li žádná zásadní změna, postupně povede prohlubujícím se deficitům důchodového systému a k nárůstu zadlužení.