Vážené dámy, vážení pánové,
Národní rozpočtová rada (dále také „NRR“ nebo „Rada“) má uplynutím roku 2024 za sebou „sedmiletku“ své existence. A stejně jako dva předchozí roky, rok 2024 přinesl několik zásadních momentů z hlediska rozpočtové politiky, a tedy i z hlediska hlavní náplně činnosti NRR.
Rok 2024 znamenal v první řadě první rok působení takzvaného konsolidačního balíčku, který byl připravován, a nakonec i schválen v roce 2023. O jeho přípravách a vzniku jsem koneckonců na tomto místě informoval vloni. Poprvé jsme tak mohli ve veřejných rozpočtech identifikovat dopad důležitých změn, které přispívají k postupnému návratu veřejných financí na trajektorii dlouhodobé udržitelnosti. Přestože jsme jako Rada několikrát konstatovali, že si dovedeme představit mnohem ambicióznější konsolidační úsilí, musím i zde zopakovat, že vítáme alespoň ta, na nichž se po mnohaměsíčním vyjednávání shodla parlamentní většina.
Uplynulý rok byl ale také rokem, kdy do našich veřejných financí efektivně vstoupily další výdajové položky, u nichž byl zaveden automat na jejich pravidelné zvyšování. Kromě již léta platné automatické valorizace penzí tak od roku 2024 také automaticky valorizujeme výdaje na obranu (závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta nominálního HDP), platby za státní zdravotní pojištěnce (schéma podobné jako u penzí), výdaje na regionální školství a též nově automaticky valorizujeme platy a odměny všech politiků na úrovni místních vlád, tedy obcí a krajů. Rovněž z těchto důvodů Rada upozorňovala, že vládní balíček konsoliduje z velké části nové dodatečné výdaje, které do veřejných rozpočtů zařadila právě stávající vláda. O problematičnosti automatických valorizací pro dlouhodobou řiditelnost veřejných financí jsme na tomto místě a na řadě jiných jako Rada taktéž opakovaně mluvili.
I tak je však nutné jasně konstatovat, že v roce 2024 velmi pravděpodobně došlo (oficiální údaje v době vypracovávání této Výroční zprávy nebyly k dispozici) ke snížení schodku českých veřejných financí pod tři procenta HDP a v porovnání s rokem 2023 tento schodek klesl přibližně o jeden procentní bod HDP. Pod touto kritickou hladinou by se schodek měl udržet i v roce letošním.
Ovšem z hlediska strukturálního schodku, který nejen NRR, ale i zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „Zákon“) chápe jako zcela klíčový ukazatel pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, v roce 2024 k dramatickému zlepšení nedošlo. České veřejné finance si s sebou stále nesou strukturální schodek okolo dvou procent HDP. Formálně tím sice Česko plní národní fiskální pravidlo vtělené do Zákona, ovšem bez dalšího konsolidačního úsilí jej velmi pravděpodobně nebude schopno plnit už v nejbližších dvou letech.
V této souvislosti je třeba zmínit další změnu, kterou uplynulý rok přinesl. Jedná se o opětovné „zapnutí“ fiskálních pravidel Evropské unie, ovšem v nové podobě. Základní limity pro schodky veřejných financí (maximálně tři procenta HDP) a veřejný dluh (maximálně šedesát procent HDP) dané primárním evropským právem samozřejmě stále platí, ale nová fiskální pravidla EU přinášejí jiný způsob stanovování a naplňování cílů ve fiskální politice. Přestože smyslem změny těchto pravidel bylo jejich zjednodušení a větší srozumitelnost při zachování jejich přísnosti, NRR se obává, že výsledkem je naopak sada měkčích pravidel, které jsou v součtu komplikovanější a nepřehlednější. Pro Českou republiku nicméně i nadále platí, že pokud bude plnit národní fiskální pravidla, vyhoví i pravidlům unijním.
Rok 2024 byl také rokem přípravy státního rozpočtu na rok 2025, tedy na rok volební. Z novodobé historie České republiky i z reality vyspělých demokracií víme, že příprava uměřeného státního rozpočtu na volební rok nemusí být zcela v souladu s pravidly rozpočtové kázně. A historie též ukázala, že sestavení státního rozpočtu na volební rok je tím složitější, čím více politických subjektů se podílí na vládní většině. Z tohoto pohledu nebyl loňský rok výjimkou.
Na druhé straně je třeba říci, že návrh státního rozpočtu na rok 2025 nebyl zdaleka nejhorším návrhem státního rozpočtu na volební rok, jaký Česká republika zažila. Přesto Národní rozpočtová rada formulovala několik zásadních výhrad, které k předloženému návrhu měla. Celkový objem prostředků, o jejichž naplnění NRR měla (a stále má) pochybnosti, dosahuje necelých 45 miliard korun. Budeme proto v průběhu roku 2025 bedlivě sledovat, jak se daří plán státního rozpočtu na rok 2025 naplňovat.
V neposlední řadě nelze opomenout, že poměrně rozsáhlou část území České republiky v loňském roce opět zasáhly ničivé povodně. Přestože celkový počet obětí i rozsah materiálních škod byl výrazně menší než po předchozích velkých živelních katastrofách spojených s velkou vodou, povodně výrazně zasáhly jak do přípravy státního rozpočtu na rok 2025, tak do státního rozpočtu roku 2024.
Vláda pod vlivem prvních odhadů škod předložila novelu státního rozpočtu na rok 2024 s dodatečnými výdaji ve výši 30 miliard korun, o něž zároveň navýšila plánovaný schodek. Vláda se rovněž v návrhu novely zavázala, že dodatečné výdaje budou použity pouze na financování následků povodní, a to zejména na odstraňování škod vzniklých na majetku ve vlastnictví státu. Plnění státního rozpočtu za rok 2024 ukázalo, že zhruba polovina výdajů určených na odstraňování následků povodní byla alokována na jiné účely a skutečné hotovostní čerpání prostředků na tento účel ovlivnilo hotovostní saldo státního rozpočtu jen na úrovni jednotek miliard korun. Hotovostní saldo po očištění o příjmy a výdaje souvisejícími s projekty EU tak činilo 287 miliard korun.
Povodně ovlivnily i návrh státního rozpočtu na rok 2025, jehož původně plánovaný schodek byl navýšen o 10 miliard korun na 241 miliard. Sledování výdajů na odstraňování následků zářijových povodní tak zůstane i v roce 2025 jednou z důležitých agend Národní rozpočtové rady, stejně jako příprava státního rozpočtu na rok 2026, jehož sestavení bude z řady objektivních důvodů (ukončení platnosti tzv. windfall tax, upravené nakládání s výnosy z emisních povolenek či další snížení strukturálního salda atd.) ještě náročnější, než bylo konstruování rozpočtů v minulosti.
V letošním roce i v příštích několika letech bude mít na české veřejné finance poměrně zásadní dopad vývoj v zahraničí. V souvislosti se změnou administrativy Spojených států totiž narůstá riziko rozpoutání globální obchodní války, která může negativně ovlivnit hospodářskou kondici ekonomického prostoru, v němž je Česká republika situována. Případné zpomalení ekonomického růstu je tak rizikem, které může očekávaný vývoj českých veřejných financí zhoršit, přičemž již nyní je český hospodářský růst negativně ovlivňován několikačtvrtletní stagnací či poklesem německé ekonomiky.
Nemusí však jít jen o ekonomické dopady. Už dnes od mnoha čelních představitelů Evropské unie (dále též „EU“) zaznívají názory, že vzhledem k nutnosti posílit svou obranyschopnost členských zemí EU by se měly obranné výdaje vyčlenit z ukazatelů, podle nichž se posuzuje nejen fiskální zdraví jednotlivých zemí EU, ale i plnění fiskálních pravidel. Objevil se i návrh na opětovné přechodné „vypnutí“ fiskálních pravidel, jako tomu bylo během pandemie
COVID-19, a to právě jako prostředek pro zvýšení dluhového financování obranyschopnosti bez ohledu na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.
Vážené dámy, vážení pánové, vzhledem ke všemu řečenému je Národní rozpočtová rada nadále připravena v souladu se svým zákonným mandátem přispívat ke stabilizaci veřejných financí, vymáhat dodržování pravidel řádného rozpočtování, kultivovat debatu o veřejných financích a zasazovat se o tvorbu a šíření idejí, které pomohou udržet naši zemi dlouhodobě v kategorii států fiskálně a makroekonomicky robustních a stabilních. Koneckonců je to jeden z hlavních cílů, které NRR svěřili při jejím vzniku zákonodárci.
Ing. Mojmír Hampl, MSc., Ph.D.
předseda Národní rozpočtové rady