Vážené dámy, vážení pánové,
Národní rozpočtová rada má za sebou již pátý rok své činnosti. A ani uplynulý rok 2022 nelze označit za makroekonomicky a rozpočtově poklidný. Zatímco v letech 2020–2021 českou ekonomiku a její veřejné finance trápily negativní dopady pandemie COVID-19, minulý rok přinesl jiný typ vnějších šoků.
Energetická krize a vpád ruských ozbrojených sil na Ukrajinu do značné míry překazily či minimálně pozastavily nevýrazné postcovidové hospodářské oživení České republiky. Rok 2022 byl zároveň prvním rokem plnohodnotného úřadování nového kabinetu pod vedením Petra Fialy. Jednou z jeho primárních ambicí bylo zahájit konsolidaci veřejných financí, a to především skrze státní rozpočet jako jejich nejdůležitější složku.
I proto naše země vstoupila do loňského roku s rozpočtovým provizoriem, neboť vláda odmítla pouze pasivně přejmout návrh státního rozpočtu, který
ještě připravila a schválila vláda předchozí. Nová vládní koalice tak v březnu dala zelenou státnímu rozpočtu se schodkem 280 miliard korun, což bylo bezmála o 100 miliard méně než původní plán vlády Andreje Babiše.
Jenže v té době již bylo pravděpodobné, že vzhledem k válečným událostem na Ukrajině i vývoji na trhu s energiemi půjde o rozpočet, který bude muset
projít novelizací. To se potvrdilo a hospodaření státu v roce 2022 skončilo dle pokladního plnění s deficitem 360,4 miliardy korun, přičemž bez započtení příjmů a výdajů souvisejících s projekty podpořenými EU byl tento schodek cca o 45 miliard korun příznivější. Rozpočet tak šel víceméně ve šlépějích let
2020 a 2021, kdy země čelila koronavirové pandemii.
Státní rozpočet na rok 2023, jenž Sněmovna schválila na konci listopadu 2022, zatím počítá se schodkem 295 miliard korun. Jak jsme ale uvedli již v našem pravidelném prosincovém stanovisku, makroekonomicky korektní deficit byl již v době schvalování vyšší. Na rozdíl od předešlých let totiž dotace ze státního rozpočtu nekryje veškeré výdajové potřeby Státního fondu dopravní infrastruktury, který tak bude hospodařit se schodkem ve výši 30,7 mld. Kč.
Ten bezprostředně zvýší deficit veřejných financí v daném roce a i celkový dluh sektoru veřejných institucí. Důsledkem je tak pouze zdánlivé snížení deficitu státního rozpočtu a jeho přesun do mimorozpočtových struktur. Věcně uvedené opatření nijak nezlepšuje kondici českých veřejných financí.
Národní rozpočtová rada považuje tyto tendence k dekoncentraci, tedy vyčleňování části deficitu ze státního rozpočtu, za velmi nežádoucí z hlediska budoucí transparence a řiditelnosti veřejných financí. Zvýšení výdajů si vyžádá další mimořádná valorizace důchodů v červnu 2023 (viz pátou kapitolu). Významnou objektivní nejistotou je též zatížen objem vybraných prostředků na dani z neočekávanýchzisků (windfall tax) a z odvodu z mimořádných příjmů výrobců elektřiny na příjmové straně rozpočtu, stejně jako s nimi komplementárně propojený objem vyplacených prostředků na kompenzace za cenové stropy u energií.
V roce 2022 pokračoval dramatický narůst dluhu sektoru veřejných institucí, na čemž měl hlavní podíl dluh ústřední vlády. Dle odhadů Ministerstva financí ČR z ledna 2023 dluh za celý sektor přesáhl na konci roku 2022 tři biliony korun. V poměru k HDP dluh vystoupal na 44,6 procenta. Jde o vůbec nejvyšší míru zadlužení v historii České republiky a Česká republika se tak dále v mezinárodním srovnání propadá na nižší pozice.
Ve světle těchto skutečností jsem nucen jménem Národní rozpočtové rady upozornit na to, že Česká republika potřebuje zahájit zásadnější konsolidaci veřejných financí.
Pokud tuto konsolidaci nezahájíme, tak nám hrozí již v představitelné době náraz na dluhovou brzdu a další prodražování dluhové služby. K tomu ostatně již dochází. V roce 2019 celkové náklady na obsluhu dluhu přesahovaly 40 miliard korun. Dle údajů Ministerstva financí ČR z ledna 2023 to v roce 2022 už bylo téměř 75 miliard, pro rok 2023 je na dluhovou službu rozpočtováno přes 80 miliard korun
Vážené dámy, vážení pánové, vzhledem k popsanému minulému i očekávanému budoucímu vývoji v tomto a dalších letech je Národní rozpočtová rada připravena usilovat ještě odhodlaněji o minimalizaci rizik, které jsou s přetrvávající nerovnováhou veřejných financí spojeny. Cítíme to nejen jako povinnost určenou nám zákonem, ale i jako naši odpovědnost vůči budoucnosti České republiky.
Ing. Mojmír Hampl, MSc., Ph.D.
předseda Národní rozpočtové rad