Vážené dámy, vážení pánové,
rok 2021 byl čtvrtým rokem činnosti Národní rozpočtové rady. I v tomto roce pokračoval negativní vliv pandemie COVID-19 na vývoj hospodaření státu. V únoru 2021 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR razantní navýšení deficitu státního rozpočtu pro rok 2021 z původních 320 mld. Kč na 500 mld. Kč. Stát nakonec uzavřel hospodaření se schodkem ve výši 420 mld. Kč. To je sice menší deficit, než jaký byl kabinetem Andreje Babiše plánován, nicméně převýšil o více než 50 mld. Kč dosud rekordní deficit z roku 2020. Státní dluh ke konci roku 2021 dosáhl 2,5 bil. Kč. Ve srovnání s rokem 2020 vzrostl o 416 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2019 dokonce o 826 mld. Kč.
Podle aktuálních odhadů Ministerstva financí České republiky činily přímé výdaje či výpadky příjmů souvisejících přímo s pandemií COVID-19 v období 2020–2021 v souhrnu 351 mld. Kč. Zvýšení státního dluhu bylo tedy ve vztahu k samotným nákladům na pandemická opatření více než dvojnásobné. Zadlužení státu ke konci roku 2021 dosáhlo 40,3 % HDP. Poslední čtvrtletí roku 2021 bylo ve znamení nejistoty ohledně státního rozpočtu pro rok 2022. Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR přinesly změnu pohledu na veřejné finance. Předchozí vláda navrhovala opět vysoce deficitní státní rozpočet, kdy mělo negativní saldo dosáhnout 377 mld. Kč. Nová vláda premiéra Petra Fialy se ale přihlásila k razantnější fiskální konsolidaci a návrh státního rozpočtu
předchozí vlády odmítla. Tímto rozhodnutím se Česká republika ocitla na počátku roku 2022 v situaci rozpočtového provizoria. Základem hospodaření v rozpočtovém provizoriu je uvolňování finančních prostředků jednotlivým kapitolám ve výši 1/12 výdajů rozpočtu z předchozího roku. To sice zabezpečuje základní fungování státu, ale přináší omezení v oblasti spouštění velkých investičních akcí, vypisování nových dotačních programů a čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů. V únoru 2022 předložila vláda nový návrh státního rozpočtu s deficitem 280 mld. Kč, což je o 97 mld. Kč méně, než tomu bylo u návrhu předchozí vlády. Poslanecká sněmovna schválila nový rozpočet 10. března 2022 a rozpočtové provizorium skončilo 18. března.
Relativní uklidnění pandemie COVID-19 bylo 24. února 2022 narušeno vpádem vojsk Ruské federace na území Ukrajiny. Válečný konflikt přinesl náhlou změnu geopolitické i bezpečnostní situace a znamená nejen riziko pro vývoj ekonomiky, ale i další obrovskou výzvu pro české veřejné finance, a to v několika rovinách. První přímý dopad je financování uprchlické krize. Po třech týdnech války přijala ČR přibližně 200 tisíc uprchlíků, dominantně žen a dětí. Případná silnější uprchlická vlna může znamenat nečekanou a nepredikovatelnou zátěž pro veřejné rozpočty v krátkém a možná i střednědobém horizontu. Další neznámou je dopad konfliktu na ceny energetických surovin, a tedy i inflaci v České republice, která může vyvolat potřebu dodatečných kompenzací pro domácnosti či podnikatelský sektor. Vysokou prioritu bude mít oblast bezpečnosti a obrany, která je dlouhodobě podfinancovaná. Kromě toho ČR bude muset začít promptně plnit spojenecké závazky a vydávat na obranu minimálně 2 % HDP.
Změna priorit se bude týkat i oblasti energetické bezpečnosti, kde je nutné jednoznačně snížit závislost na dosavadním dominantním dodavateli plynu – Rusku. Bude pravděpodobně posunut současný pohled na plnění klimatických cílů. Rozsah dopadů probíhajícího konfliktu na veřejné rozpočty nelze nyní seriózně vyčíslit. Výdaje ať již přímo či nepřímo spojené s válečným konfliktem na Ukrajině jsou nyní pokrývány z tzv. vládní rozpočtové rezervy, která je stanovována právě pro případ nečekaných mimořádných výdajů. S pokračujícím vývojem konfliktu však vidím novelizaci schváleného rozpočtu jako čím dál více pravděpodobnou.
Otázka, do jaké míry bude muset být rozpočet upraven a jaká bude výše konečného salda, je však nyní předčasná. Její zodpovězení je závislé na tom, kdy a s jakým výsledkem skončí ruské agrese, jakožto i na mnoha dalších faktorech – konečném počtu přijatých uprchlíků a jejich zapojení na český trh práce, rozsahu uvalených sankcí na Rusko a jejich zpětných dopadech na českou ekonomiku apod.