Výpočty ÚNRR ukázaly, jaký dopad na veřejné finance by měla různá nastavení základních parametrů daně z příjmu fyzických osob. Podívejte se na přehlednou tabulku.
Poslanecká sněmovna schválila 20. listopadu značné snížení daně z příjmů fyzických osob, a to v podobě modifikace tří významných parametrů této daně:
- zúžení dílčího daňového základu příjmy ze závislé činnosti, kdy došlo ke zrušení zdaňování pojistného placeného zaměstnavatelem,
- nahrazení solidárního zvýšení daně druhou mezní sazbou ve výši 23 %[1],
- podstatný nárůst základní slevy na poplatníka ze stávající úrovně 24 840 Kč za rok na úroveň průměrné mzdy vždy za předminulý rok (což by pro následující rok odpovídalo hodnotě 34 125 Kč).
Pokud by výše uvedená kombinace změn prošla úspěšně i dalšími fázemi legislativního procesu, roční výpadek výnosu daně z příjmů fyzických osob by se pohyboval kolem 128 mld. Kč. I po započtení očekávaných dodatečných příjmů z DPH a spotřebních daní by se jednalo o významné prohloubení deficitů veřejných rozpočtů. To by i při provádění meziroční konsolidace v rozsahu 0,5 % HDP ročně vedlo k dosažení hranice dluhové brzdy (55% HDP) přibližně v roce 2025. Další problém představuje významné snížení příjmů rozpočtů obcí a krajů, které by při stávající podobě rozpočtového určení daní tato změna připravila o 32 a 11,5 mld. Kč.
Vzhledem k výše uvedenému lze očekávat snahu o změnu této podoby zákona pozměňovacím návrhem Senátu. Za účelem upřesnění významu jednotlivých prvků jsme proto provedli kalkulaci fiskálních dopadů různých kombinací základní slevy na poplatníka a první sazby daně. Výsledky jsou prezentovány v tabulce 1. Ukazují mimo jiné to, že nárůst první mezní sazby daně o jeden procentní bod přináší v průměru výpadek výnosů v rozsahu 20 mld. Kč a zvýšení základní slevy na poplatníka o 2 000 Kč odpovídá výpadku výnosů ve výši 9,2 mld. Kč.
Tabulka 1: Rozsah snížení výnosů daně z příjmů fyzických osob při různých kombinacích první mezní daňové sazby a základní slevy na poplatníka (mld. Kč)
| Sleva (Kč) | Sazba (%) | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 24 840* | 88 | 68 | 48 | 27 | 7 | -14 |
| 26 000 | 93 | 73 | 53 | 33 | 12 | -8 |
| 28 000 | 102 | 82 | 62 | 42 | 22 | 1 |
| 30 000 | 111 | 91 | 71 | 51 | 31 | 11 |
| 32 000 | 120 | 100 | 80 | 61 | 40 | 20 |
| 34 125** | 128 | 109 | 90 | 70 | 50 | 30 |
Pozn.: * aktuální výše slevy, ** výše slevy po schválení změny pro rok 2021; Ostatní parametry daně odpovídají její podobě po schválení daňového balíčku (například druhá sazba daně ve výši 23 %).
Zdroj: výpočty ÚNRR s využitím modelu Euromod.
K případným změnám jednotlivých parametrů daně je nutné doplnit následující:
- Při použití vyšší než 15% sazby dochází k nárůstu mezního zdanění příjmů ze samostatné činnosti (podnikání); výsledný dopad na disponibilní příjmy domácností OSVČ je však závislý na výši základní slevy, neboť její růst v případě nižších příjmů eliminuje a u vyšší snižuje nárůst efektivního zdanění[2].
- S výjimkou sazby ve výši 20 % všechny ostatní kombinace zvyšují míru nerovnosti čistých disponibilních příjmů domácností; dochází tak ke snížení progresivity daňového systému.
- Pokud by mělo být dosaženo maximálního přesunu daňové úspory do spotřeby domácností, jeví se jako vhodnější zvyšování základní slevy na poplatníka než snižování sazby daně. I zde je však efekt u domácností s nižšími příjmy omezen tím, že její nevyčerpanou část nelze transformovat na daňový bonus.
[1] Fiskální a distribuční dopady návrhu poslance Andreje Babiše, kterým zrušil zdaňování superhrubé mzdy a zavedl druhou sazbu ve výši 23 % se věnuje studie ÚNRR, viz https://unrr.cz/wp-content/uploads/2020/11/Informa%C4%8Dn%C3%AD-studie-Fisk%C3%A1ln%C3%AD-a-distribu%C4%8Dn%C3%AD-dopady-zru%C5%A1en%C3%AD-zda%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD-superhrub%C3%A9-mzdy_A.pdf
[2] V programovém prohlášení vlády, které předpokládalo zrušení zdaňování superhrubé mzdy při sazbách 19 a 23 %, bylo plánováno omezit nárůst daňové zátěže osob samostatně výdělečně činných možností snížit daňový základ o ¾ zaplaceného pojistného.