České veřejné finance byly zejména v posledních dvou letech na neudržitelné dráze a očekávané tempo nárůstu veřejného dluhu k HDP se začalo odchylovat nejen od zemí, s nimiž jsme se v minulosti srovnávali, ale často i od zemí, s nimiž jsme se nikdy srovnávat nechtěli. Návrh nového státního rozpočtu na rok 2022 je po delší době prvním náznakem, že k uvědomění tohoto faktu došlo nejen na úrovni politické rétoriky, ale i v praktických krocích v oblasti fiskální politiky.
NRR si ale uvědomuje a jasně též sděluje, že jde o krok první, kterým konsolidační úsilí nemůže končit, ale kterým naopak začíná. V předchozích letech fiskální politika neplnila svou stabilizační funkci a do ekonomiky přišlo prostřednictvím procyklického růstu veřejných výdajů a snižování daní nadměrné množství peněz. V posledních dvou letech navíc vláda v rámci stabilizačních programů posílala do ekonomiky peníze za nevyrobené zboží, neprovedené služby a neodvedenou práci a to vše při vysokých deficitech. Inflační potenciál takto vydávaných peněz je jednoznačný. Utažení fiskální politiky prostřednictvím úspor ve veřejných výdajích proto může pomoci inflaci tlumit.
Úspory ve výdajích státního rozpočtu jsou značné. Nelze zjednodušeně srovnat výdaje původně navrhované s výdaji aktuálně naplánovanými – zde by úspory zdánlivě dosáhly pouze 40 mld. Kč. Aktuálně navrhované výdaje však v sobě zahrnují výdaje v řádech desítek miliard korun, které v původním návrhu nebyly (což je vidět zejména z rozpočtu pro kapitolu MPSV). Ministerstva našla v naprosté většině úspory v řádu jednotek miliard korun. Pouze na provozních výdajích tak vláda ušetří 13 mld. Kč.
Státnímu rozpočtu částečně pomohou příjmy, které budou především díky inflaci vyšší, než se před několika měsíci čekalo (v rozsahu 60 mld. Kč), nicméně inflace zároveň přinese zvýšené sociální výdaje (např. mimořádná valorizace důchodů, dávky na bydlení a příspěvky v hmotné nouzi), které výdajovou stránku navýší.
Technicky vzato obsahuje návrh rozpočtu i opatření, ke kterým neexistuje zatím legislativní opora, což NRR v minulosti předchozím vládám vytýkala a bude to připomínat i vládě stávající. Dále je nutné upozornit, že pokud nebude plánované snížení platby za státní pojištěnce doprovázeno úpravou výdajů zdravotních pojišťoven, bude zlepšení salda státního rozpočtu kompenzováno zhoršením salda systému veřejného zdravotního pojištění.
Návrh rozpočtu s sebou přináší i některá rizika ve směru nižší než očekávané míry konsolidace. Jedním z nich je nahrazování některých snížených výdajů čerpáním nároků z nespotřebovaných výdajů. Významnější čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů tak může negativně ovlivnit celkový výsledek hospodaření. Úkolem vlády je najít rovnováhu mezi rozumnou výší úspor, udržením chodu veřejných služeb a pomocí nejohroženějším sociálním skupinám. Předložený rozpočet představuje rozumný kompromis. Především z pohledu dlouhodobé udržitelnosti i s ohledem na řešení stability penzijního systému stále upozorňujeme na význam příjmové strany rozpočtu. Vodítkem mohou být mimo jiné doporučení OECD, která ukazují, kde v oblasti příjmů ČR vyčnívá z praxe vyspělých zemí.