Výbor pro rozpočtové prognózy (Výbor) na svém čtvrtečním jednání dne 14. dubna 2022 vyhodnotil dubnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí pro roky 2022-2023 z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění jako realistickou. Pro uvedené hodnocení hlasovalo 6 z 7 přítomných členů Výboru, jeden ze členů se přiklonil ke zhodnocení prognózy jako optimistické.
Členové Výboru shledali prognózu konsistentní s aktuálně dostupnými informacemi. V diskusi byla zdůrazňována mimořádnost kumulace externích šoků, vytvářející značná oboustranná rizika v jednotlivých složkách prognózy i jejím celku. Aktuální válka však zvyšuje nejistoty ohledně dalšího vývoje – její pokračování může v dalších měsících působit na řadu ukazatelů negativně. Vysokoinflační prostředí označili někteří členové VRP jako riziko pro odhad reálného vývoje ukazatelů jako je spotřeba domácností či zisky a investice firem.
„Realistický odhad pro letošní rok je obtížné učinit. Každý den války, inflačních tlaků či stupňování sankcí může ovlivnit predikce negativně. S ohledem na aktuální data a dostupné informace lze ale prognózu celkově považovat za standardně provedenou a předpoklady v ní uvedené za korektně sestavené,” uvádí Bohuslav Čížek, člen Výboru pro rozpočtové prognózy a ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Celé stanovisko VRP k makroekonomické predikci ministerstva financí naleznete zde.
Hodnocení fiskální predikce MF ČR pro rok 2022-2023
Kromě nové makroekonomické predikce ministerstva financí posoudil Výbor pro rozpočtové prognózy na svém zasedání také dubnovou predikci příjmů sektoru vládních institucí ministerstva financí pro rok 2022-2023. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění ji označil rovněž za realistickou. Pro toto zařazení hlasovalo 7 ze 7 přítomných členů Výboru.
Výrazná rizika makroekonomického vývoje jak pro 2022, tak pro 2023, se přenášejí i na rozpočtové příjmy. Diskuse se vedly zejména ohledně rostoucí inflace a jejího vlivu na příjmovou stranu rozpočtu. Někteří členové poukazovali na riziko snížení zisku firem, vedoucí k riziku nižších příjmům z DPPO v období 2022-2023. Proti tomu ovšem stojí pozitivní riziko oproti makroprognóze většího zvýšení objemu platů a mezd, zvedajícího rychleji sociální pojistné.
„Tvůrcům prognózy rozpočtových příjmů se podařilo udržet konsistenci s odhadovaným vývojem makroekonomických parametrů. Výše rozpočtových příjmů je tak zatížena riziky plynoucími z odchylek od makroekonomického scénáře, spíš než nesprávného odhadu vazeb mezi makrem a rozpočtovými příjmy,” říká Pavel Sobíšek, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank.
Obě nová stanoviska Výboru pro rozpočtové prognózy najdete v plném znění včetně zdůvodnění v příloze tohoto e-mailu.
Celé stanovisko VRP k fiskální predikci ministerstva financí je k dispozici zde.
Více o Výboru pro rozpočtové prognózy zde.