Územní samosprávné celky v posledních letech hospodařily s rozpočtovými přebytky a každoročně tak přispívaly k lepší kondici veřejných financí jako celku. Zároveň byly schopné generovat úspory na bankovních účtech, když se během posledních 5 let celkový objem těchto úspor téměř zdvojnásobil. V důsledku pandemie COVID-19 však během roku 2020 došlo k přerušení dlouhého období ekonomického růstu, což bude mít negativní dopad nejen na státní rozpočet, ale také na rozpočty obcí a krajů.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti vznikla informační studie Úřadu Národní rozpočtové rady (ÚNRR) nazvaná „Dopady koronavirové krize na hospodaření územních samosprávných celků v roce 2020“. Cílem této studie bylo vyčíslení potenciálního dopadu poklesu ekonomické aktivity na rozpočty obcí a krajů. Nemusí přitom jít pouze o pokles příjmů v letošním roce, propad může pokračovat i v letech následujících, a to zejména v důsledku plánovaného zrušení superhrubé mzdy. Předpokládaný výpadek příjmů ve výši bezmála 90 mld. Kč dopadne na rozpočty územních samosprávných celků přibližně z jedné třetiny.
Podle predikce ÚNRR bude pozitivní vývoj hospodaření obcí a krajů v roce 2020 přerušen. Zatímco v roce 2019 hospodařilo s deficitem 1 714 obcí, dle předpokladů ÚNRR podrobněji popsaných v uvedené studii, by letos tento počet mohl vzrůst až na 5 409. Schodkové hospodaření by tedy vykázalo více než 86 % všech obcí v ČR.
V případě krajů by dopad mohl být ještě výraznější, protože by se do deficitu propadlo všech 13 krajů (Hlavní město Praha je pro účely studie zahrnuto mezi obcemi). Pokud by obce financovaly deficit pouze prostřednictvím navýšení svého dluhu, překročilo by v roce 2020 dluhové pravidlo rozpočtové odpovědnosti dané zákonem dalších 1 226 obcí a jejich celkový počet by tak dosahoval 1 775. Je ale zřejmé, že v tomto případě se jedná pouze o ilustrační příklad, který si klade za cíl přiblížit rozsah celého problému. Ve skutečnosti má řada obcí úspory, jež může na vykrytí schodkového hospodaření využít.
I v případě realistického scénáře, kdy obce k financování deficitu využijí kombinaci dluhového financování a čerpání úspor, se však podle predikce ÚNRR zvýší počet obcí překračujících 60% hranici pravidla rozpočtové odpovědnosti meziročně o 111. Celkově by tak rozpočtové pravidlo překračovalo 660 obcí, tedy přibližně 10 % všech obcí v ČR.