Hospodaření státního rozpočtu za rok 2022 skončilo deficitem ve výši 360,4 mld. Kč. Pokud však saldo očistíme o příjmy a výdaje související s realizací projektů podpořených z Evropské unie a finančních mechanismů, je výsledek o 44,3 mld. Kč příznivější (-316,1 mld. Kč). Důvodem pro lepší než podzimní novelou předpokládaný výsledek hospodaření (-375 mld. Kč) je na příjmové straně mírně vyšší výběr daní, kdy nižší než očekávané inkaso DPH a selektivních spotřebních daní bylo více než kompenzováno vyšším výnosem obou daní z příjmů (zejména právnických osob). Na výdajové straně k lepšímu hospodaření přispěly nižší než plánované výdaje na transfery (investiční i neinvestiční) podnikatelským subjektům, což je dominantně důsledkem zatím nízkého objemu vyplacených kompenzací podnikům z energeticky náročných odvětví.
Celkové saldo hospodaření sektoru veřejných institucí za rok 2022 bude příznivější než samotné saldo státního rozpočtu, neboť lze očekávat významně přebytkové hospodaření obcí a krajů.
I přes lepší než novelou očekávaný výsledek hospodaření však saldo státního rozpočtu i nadále ukazuje na vysokou strukturální nerovnováhu veřejných financí. To bohužel nemění ani schválená podoba státní rozpočtu na rok 2023, která počítá s celkovou nerovnováhou státního rozpočtu
a státních mimorozpočtových fondů ve výši 328,4 mld. Kč. Navíc je zde nemalé riziko dalšího prohloubení, mimo jiné z důvodu další mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění.
Aby bylo možné se v budoucnu takto vysokých deficitů zbavit, je nutné provést systémová opatření na příjmové i výdajové straně. Vzhledem k tomu, že tato opatření zpravidla vyžadují změnu zákonů, je nutné tento proces zahájit co nejdříve, aby rozpočet na rok 2024 mohl přinést snížení strukturální nerovnováhy.
(Autorem je NRR, v případě potřeby citujte prosím Jana Pavla, člena NRR)