Členové Národní rozpočtové rady se v prvním říjnovém týdnu setkali se zástupci největší podnikatelské organizace v zemi. Hospodářská komora sdružuje 15 tisíc členů organizovaných v 61 komorách v regionech a ve 114 oborových asociacích. Zástupci Komory tak mohli Radě přiblížit pohled podnikatelské sféry na klíčová ekonomická témata a vývoj veřejných financí.
Jedním z úvodních témat diskuze byl státní rozpočet na rok 2019. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý členům Národní rozpočtové rady řekl, že mu více než navrhované mírné deficity v době konjunktury vadí rostoucí mandatorní výdaje státu. „Dokud budeme v konvergenčním období ke standardu EU, můžeme si za předpokladu levného financování mírné deficity dovolit. Struktura na výdajové straně státního rozpočtu je ale dlouhodobě neudržitelná. Důvodem je neochota všech vlád restrukturalizovat výdaje a provést reformy, protože to znamená nepopulární projekty, které navíc jdou za horizont čtyřletého volebního období,“ uvedl Dlouhý.
Podle člena Národní rozpočtové rady Jana Pavla problém čtyřicetimiliardového schodku státního rozpočtu schváleného vládou na rok 2019 spočívá hlavně v tom, že se jedná o expanzivní politiku, která jde jak proti stávající fázi hospodářského cyklu, tak proti restriktivním krokům České národní banky. „Vláda si teď vypouští prostor pro diskreční politiku, kterou by mohla použít ve chvíli, kdy ekonomika pocítí problémy,“ řekl Pavel.
Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová v této souvislosti upozornila také na rostoucí úrokové sazby, které se projeví na nákladech na obsluhu státního dluhu. To připouští i ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Ladislav Minčič, který mezi lety 2010 a 2014 působil na ministerstvu financí jako první náměstek ministra odpovědný za daně a cla. Podle Minčiče je ovšem na druhé straně potřeba vnímat i současné dobré zdraví českých veřejných financí. „Dluh zhruba odpovídá ročním příjmům státu, což je udržitelné. Samozřejmě ale nebudeme vždy v této fázi hospodářského cyklu. Pokud by ekonomika klesala, zadlužení by rostlo až o jednotky procent HDP ročně, nikoli o desetiny, jako tomu může být teď,“ připouští Minčič.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý v diskuzi se členy Národní rozpočtové rady dále řekl, že podnikatelé v Česku mají dlouhodobě jedno z nejvyšších odvodových zatížení v zemích OECD. „Chápeme, že změna odvodů je běh na dlouhou trať a měla by jít ruku v ruce s reformami, nicméně toto téma je potřeba otevřít,“ uvedl prezident Komory.
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové je přitom nutné při zvažování změn daňového systému či odvodů přihlédnout i k demografii. „Prognóza je neúprosná. Obyvatelstvo Česka stárne a pokud se nic nezmění budou stát vlády brzy před rozhodnutím, zda snížit důchody, zvýšit daně nebo doplnit peníze do systému jiným způsobem,“ říká Zamrazilová.
Ladislav Minčič z Hospodářské komory vidí možné řešení v tom, že stát bude občany více motivovat k tomu, aby se na stáří zajistili individuálně. „Nemusí přitom jít jen o třetí pilíř důchodového systému, ale třeba také o nákup nemovitostí. Stát by se pak soustředil jen na základní solidární dávku.“ Poměr mezi pojistným na sociální zabezpečení placeným zaměstnancem a zaměstnavatelem by se podle Minčiče měl zároveň zvolna přesouvat až k vyrovnanému stavu 1:1. „V Česku nyní táhne dvě třetiny pojistného zaměstnavatel, zatímco v zahraničí bývá část placená zaměstnancem vyšší. Je ale jasné, že pokud mají být změny v odvodech založeny na širším konsenzu, musí jít o mix celé řady věcí, spíše než o jednorázový zlomový manévr,“ uvedl Minčič.
Na závěr setkání se členové Národní rozpočtové rady a zástupci Hospodářské komory, mezi kterými byla i členka Výboru pro rozpočtové prognózy Karina Kubelková, dohodli na sdílení názorů v budoucnu a na poskytování zpětné vazby na vlastní výstupy.