Stát v roce 2019 hospodařil s deficitem 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci to dnes oznámila ministryně financí Alena Schillerová. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 40 miliard korun.
Na lepším než očekávaném výsledku se podílely zejména nedaňové a kapitálové příjmy, které překonaly plán o více než 38 miliard korun. Naopak daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení za plánem zaostaly o 11 miliard korun, ukazují data ministerstva financí. „Schodek státního rozpočtu za rok 2019 skončil o něco lépe, než se plánovalo. To není špatná zpráva. Za podstatnější ale považuji informaci, že daňové příjmy státního rozpočtu loni poprvé od roku 2013 nedosáhly plánované úrovně. Jedenáct miliard korun v celkovém pohledu sice není vysoká částka, protože rozdíl činí méně než 1 % celkových příjmů, jde však o jasný odraz trendu zpomalující ekonomiky,“ uvedla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Zpomalování tempa růstu HDP se nepříznivě projevilo například na výběru DPH, na níž se proti plánu vybralo o zhruba 8,5 miliardy méně. O bezmála pět miliard korun za očekáváním zůstala také největší příjmová položka státního rozpočtu – pojistné na sociální zabezpečení.
Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly 1523,23 miliardy korun a byly tak o více než 27 miliard korun vyšší, než se původně počítalo. Také výdaje státního rozpočtu převýšily plán, a to o téměř 16 miliard korun. Nejvíce se na tom podílely běžné výdaje (zejména pak kapitola „ostatní běžné výdaje“). Kapitálové výdaje pak činily 139,26 miliardy korun a byly tak o 2,1 % vyšší, než se plánovalo.
Také na letošní rok je schválený rozpočet s deficitem 40 miliard korun. Ministerstvo financí sice počítá s pokračujícím zpomalováním tempa růstu ekonomiky na 2 %, zároveň však uvádí, že rizika jeho prognózy jsou vychýlená směrem dolů. „V situaci, kdy většina rizik pro české veřejné finance nyní leží v zahraničí, je proto na místě obezřetnost. Vláda by měla mít připravené projekty a opatření, kterými by bylo možné ekonomiku v případě potřeby rychle podpořit. Otázkou ale zůstává, kde na realizaci takových opatření vezme vláda peníze. Navzdory příznivé hospodářské situaci posledních let totiž nevidím žádné výrazné rezervy, do nichž by bylo možné sáhnout,“ uvádí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Národní rozpočtová rada už ostatně k preventivní přípravě konkrétních opatření na podporu ekonomiky vládu v minulosti vyzývala. Například ve svém stanovisku ze 4. prosince 2019 uvádí: „Udržení dynamiky ekonomického růstu kolem 2 % je závislé na nenaplnění zahraničních rizik (zejména zavádění bariér omezujících mezinárodní obchod), kterými by byl zasažen především tuzemský průmyslový sektor. NRR se proto (stejně jako ve svém stanovisku ze září 2019) domnívá, že by vláda měla mít připravenou konkrétní podobu fiskální stimulace ekonomiky, pokud by došlo k naplnění externích rizik a další ztrátě dynamiky ekonomického růstu.“
(zdroj úvodního grafu: MF ČR)