Seznamzpravy.cz, rozhovor s M. Hamplem: České obce sedí na miliardách. Experti státu navrhují, jak si na ně sáhnout

„Často se říká, že obce jsou dobří hospodáři, protože dělají přebytky. Ale já říkám, že je to spíš špatné finanční plánování. V uvozovkách se nám tady povaluje 400 miliard,“ vysvětluje ekonom a člen NERV Aleš Rod.

Podle jeho kolegy z rady vlády Mojmíra Hampla je současný systém mimořádně neúsporný.

„Máme tu dlouhodobý systém, kdy se centrální vláda zadlužuje a místní vlády vytvářejí přebytky. Nejvíc mě na tom štve ta neefektivita. Centrální vláda si půjčí peníze, převede je na kraje a obce a ty to dají do bank, kde to leží s nízkým úrokem,“ říká Hampl.

O tom, jak přesně by fond mohl fungovat, se momentálně debatuje. Možností je podle Roda více. Může jít pouze o jakousi „pokladničku“, kde se budou peníze schraňovat a z níž by si mohl stát vypůjčit. Ale mohl by vzniknout i jakýsi inkubátor, který by obcím pomáhal s investicemi a jejich projekty urychloval.

Ochotné debatovat o vzniku podobného nástroje jsou některé vládní strany, například TOP 09 nebo ODS.

„Najít nějaký efektivní způsob, jak investovat peníze, pro které momentálně není využití, by určitě prospělo. Za určitých podmínek to může být výhodné pro obě strany,“ myslí si šéf poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob.

„Pomyslné nůžky mezi rostoucími přebytky měst a obcí a deficity státního rozpočtu se stále rozevírají. A to značí, že je potřeba se bavit o tom, jak to změnit,“ říká poslanec ODS Jiří Havránek. Seriózní debata podle něj začne hned, jak bude mít návrh konkrétní kontury.

Data Národní rozpočtové rady dokládají, jak za poslední dekádu rostou finanční prostředky, které obce, kraje a hlavní město drží na svých účtech:

Proti jsou ovšem další koaliční partneři, především Starostové. A také samotné obce.

„Je to v příkrém rozporu s právem na samosprávu. Mnohé obce a města finanční prostředky drží, protože očekávají investice. Je to jak v domácnosti, taky než si vyměníte okna v baráku, tak musíte nějaký ten rok šetřit,“ odmítá nápad předseda Svazu měst a obcí František Lukl.

Proti fondu je i poslankyně STAN Eliška Olšáková a současně i předsedkyně Sdružení místních samospráv. Obává se, že pravidla čerpání z případného fondu mohou být vrtkavá. „Změní se vláda, a z účtu pro obce nemusí být nic,“ shrnuje obavy.

Popisuje, že zejména rozpočet pro rok 2023 byl z pohledu obcí velmi komplikovaný. „Promítaly se do toho vysoké ceny energií, byly strašně drahé stavební práce, to se lámalo až v průběhu roku, že se soutěžilo levněji. Faktorů byla celá řada a nejzásadnější byl, že příjmy byly vyšší, než města předem očekávala,“ říká předsedkyně Sdružení místních samospráv k finálním přebytkům na účtech.

Některé z námitek jsou podle expertů objektivní. „Například v tom, že na nějakou větší investici si potřebujete jako malá obec v uvozovkách našetřit. Ale je to dáno také tím, že na úrovni řady obcí panuje přesvědčení, že když máme hodně peněz na účtu, tak jsme bohatá obec,“ říká Hampl.

„Pokud by například tři roky přebytkového rozpočtu vedly k následné velké investici, tak je to pochopitelné a mnoho obcí takto funguje. Nicméně, údaje o hospodaření měst a obcí jasně ukazují, že přestože rekordně rostou příjmy, tak municipality nevyužívají svůj investiční potenciál,“ myslí si Havránek.