Česká ekonomika pokračuje ve zpomalování. Jeho rozsah je pro celý rok 2020 nyní velkou nejistotou. A to nejen kvůli epidemii koronaviru, která vypukla v Číně a nyní se šíří i Evropou. „Dosud očekávaný růst kolem 2 % byl zatížen řadou nejistot a rizik už před vypuknutím epidemie,“ uvádí Národní rozpočtová rada ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky ze 4. března 2020.
Rada ve svém stanovisku dále uvádí, že problémy v čínské ekonomice budou mít dopady na českou ekonomiku minimálně ve dvou rovinách – zprostředkovaně přes slabší poptávku evropských zemí vyvážejících do Číny (zejména pak prostřednictvím Německa, jež je pro Čínu druhým nejvýznamnějším vývozním partnerem) a také skrze výpadky v dodávkách subkomponent pro domácí výrobu bez ohledu na to, zda je určena pro domácí trh či pro vývoz.
Čím dříve epidemie v Číně a dalších zemích skončí, tím slaběji se popsaná rizika podle NRR promítnou do domácího hospodářství. „I při zotavení Číny už během druhého až třetího čtvrtletí 2020 ale nelze čekat, že celoroční růst českého HDP dosáhne v současnosti odhadované úrovně 2 %. V případě dlouhodobějších a silnějších dopadů na ekonomiku bude v příštích měsících potřeba odhady nadále revidovat,“ uvádí Rada.
Zpomalení ekonomiky bude mít podle Národní rozpočtové rady v letošním roce nepříznivý dopad na výsledek hospodaření sektoru veřejných institucí. „Zpomalení zahraniční poptávky a exportu se postupně může přelít i do domácí poptávky a následně oslabit meziroční tempo růstu daňových příjmů,“ stojí ve stanovisku.
Rada navíc konstatuje, že na příjmovou stranu státního rozpočtu bude v letošním roce negativně působit také pravděpodobný výpadek příjmů z digitální daně (cca 2 mld. Kč), jejíž podoba a datum zahájení výběru se bude pravděpodobně lišit od předpokladů, které vstupovaly do parametrů státního rozpočtu. Podle NRR se tak potvrzuje potřebnost dodržování principu, že návrh rozpočtu má respektovat pouze platné zákony, což je věc, na níž Rada upozorňovala již ve svém předchozím stanovisku k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky ze 4. prosince 2019. Další výpadek příjmů státního rozpočtu, a to v rozsahu kolem 7 mld. Kč, může letos přinést i posunutí termínu aukcí kmitočtů k sítím 5G.
Podle rozpočtové rady by nyní měla být pečlivě monitorována situace v zahraničí, zejména dopady epidemie koronaviru na ekonomický růst českých obchodních partnerů. V rámci předběžné opatrnosti by vláda měla mít k dispozici sadu opatření, která by bylo možné použít ke stabilizaci agregátní poptávky, pokud by se situace v zahraničí nebo v tuzemsku významně zkomplikovala. Tato opatření by měla splňovat několik kritérií. Především by jejich případná implementace měla být relativně rychlá a dále by měla směřovat do posílení poptávky v odvětvích náročných na pracovní sílu. „NRR se nedomnívá, že by příprava těchto stimulačních opatření byla aktem paniky a že by mohla negativně ovlivnit očekávání ekonomických subjektů. NRR je naopak toho názoru, že by se ve stávajícím velmi nejistém prostředí jednalo o zodpovědný přístup, který by mohl přispět ke stabilizaci očekávání a budoucího ekonomického vývoje,“ je uvedeno ve stanovisku.
NRR v závěru svého nového stanoviska upozorňuje také na to, že řešení krátkodobých problémů by nemělo překrýt přetrvávající dlouhodobé nerovnováhy veřejných financí vyplývající z probíhající demografické změny. Diskuse o úpravách penzijního systému by měla pokračovat. Je však potřebné, aby vedle změny struktury výpočtu důchodů byla intenzivněji řešena i další témata, zejména pak otázka budoucích příjmů průběžného systémů a reforma třetího pilíře směřující k jeho vyšší účinnosti. „NRR považuje v této souvislosti za nutné opět upozornit na spojitost mezi dlouhodobou nerovnováhou veřejných financí a hodnotou střednědobého rozpočtového cíle (MTO). Pokud nedojde k úpravě důchodového systému a tempo valorizací důchodů bude i v budoucích letech vyšší, než by odpovídalo základnímu vzorci ze zákona o důchodovém pojištění, je vysoká pravděpodobnost zpřísnění střednědobého rozpočtového cíle ze současné úrovně -0,75 % HDP na úroveň -0,25 % HDP od roku 2023. Tím by došlo k významnému omezení prostoru pro případnou fiskální stimulaci v budoucnu,“ uzavírá své stanovisko Rada.