Každá krize vede k zamyšlení o tom, co by bylo vhodné udělat lépe či jinak. Až v současné krizi způsobené pandemií COVID-19 pominou ty nejakutnější problémy ve zdravotnictví, upne se pozornost odborníků i širší veřejnosti opět na oblast veřejných financí a na nutnost zkvalitnit a zjednodušit fiskální rámec a fiskální pravidla napříč zeměmi Evropské unie. I těmto tématům se věnovalo online setkání členů sítě nezávislých fiskálních institucí EU (EU IFIs), jehož se 25. března zúčastnilo na 60 zástupců nezávislých fiskálních institucí zemí EU. Za Úřad Národní rozpočtové rady (ÚNRR) se této akce zúčastnili analytici Monika Junicke a Ondřej Šíma.
V úvodu konference pracovníci EU IFIs vyzdvihli pozitivní odezvu na březnové vydání zprávy European Fiscal Monitor, do níž přispěl též ÚNRR. Dokument se zaměřuje na zhodnocení a shrnutí kroků, které vlády uskutečňují na podporu evropských ekonomik zasažených pandemií COVID-19. Dále síť EU IFIs představila své aktivity na tento rok, mezi něž patří vytvoření nových pracovních skupin zaměřených vždy na konkrétní problematiku fiskální politiky (např. v oblasti predikcí). Výstupy těchto skupin by měly vést ke zkvalitnění fiskálního prostředí EU.
EU IFIs se zaobírala též aktuálními obecnými problémy a otázkami z oblasti veřejných financí. Mimo jiné byla řeč o zvyšujícím se zadlužení na úrovni celé EU i jednotlivých států a otázce dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, což je problém týkající se i České republiky. Ve spojitosti s oživením ekonomik EU se diskutovaly též plány obnovy a role fiskálních institucí při jejich tvorbě a posuzování.
Stěžejním tématem setkání byla debata nad nutností reformy rámce fiskální politiky a fiskálních pravidel. Účastníci konference zdůrazňovali, že ačkoliv je pro tento a příští rok aplikována tzv. úniková doložka Paktu stability a růstu, která umožní členským státům odchýlit se od požadavků stanovených evropským fiskálním rámcem, neznamená to rezignaci na odpovědnou fiskální politiku. Reforma by měla zahrnovat zvýšení pravomocí nezávislých fiskálních institucí a celkové zjednodušení fiskálních pravidel.
Schůze byla zakončena pozvánkou na další online setkání EU IFIs, které se bude konat letos v červnu a zástupci ÚNRR se jej opět zúčastní. Jak poznamenává Ondřej Šíma z ÚNRR: „Právě tato setkání jsou vhodným způsobem pro sdílení zkušeností mezi pracovníky různých fiskálních institucí napříč zeměmi EU. Slouží též jako zdroj inspirace pro další zkvalitňování fiskálního prostředí v České republice.“ Monika Junicke z ÚNRR dodává: „Zdálo by se, že v České republice je dostatek prostoru a prostředků pro provádění fiskálních stimulů na podporu ekonomiky díky relativně nízkému veřejnému zadlužení oproti jiným státům EU, ale opak je pravdou. Naše výpočty dokazují, že k prolomení limitu tzv. dluhové brzdy (tj. dluh sektoru veřejných institucí přesáhne 55 % HDP) může dojít již velmi brzy, což dokládá vývoj dluhu v posledních letech. V roce 2019 byla výše dluhu 30,2 % HDP, pro tento rok se odhaduje na zhruba 45 % HDP. Po dosažení dluhové brzdy musí být aplikovány kroky, které značně snižují stabilizační funkci veřejných financí. Prolomení dluhové brzdy navíc nedává dobrý signál finančním trhům, které mohou zareagovat vyšší požadovanou rizikovou prémií. To by vedlo k dalšímu zvýšení vládních výdajů na obsluhu dluhu.“