V roce 2020 byla ekonomika České republiky, stejně jako většina světových ekonomik, výrazně zasažena pandemií COVID-19. Veřejné finance se dostaly do významné nerovnováhy, jejíž příčinou byl jednak ekonomický pokles a také řada příjmových a výdajových opatření, která měla negativní dopady krize tlumit. To vše ovlivnilo hodnoty ukazatelů, které jsou sledovány v rámci jednotlivých fiskálních pravidel. Nerovnováha veřejných financí však přetrvala i v roce 2021 a dokonce se prohloubila. Podstatně k tomu přispěly změny v nastavení daňových a výdajových politik. Význam podpůrných programů, majících charakter jednorázových a přechodných opatření, se relativně snížil. Zatímco podpůrné programy po skončení pandemie odezní a nebudou již dále zatěžovat veřejné finance, ostatní přijatá opatření zůstanou a výsledná nerovnováha bude muset být v budoucnu řešena, a to ne nevýznamnou fiskální restrikcí.
Předkládaná Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti (dále jen Zpráva) obsahuje hodnocení dodržování fiskálních pravidel za rok 2020. Vypracování této Zprávy je jedním z hlavních úkolů Národní rozpočtové rady (dále jen NRR) daných Zákonem č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen Zákon). Ačkoliv Zpráva posuzuje pouze skutečnosti vztahující se k roku 2020, ohlíží se rovněž do období před rokem 2020 a nabízí pohled na aktuální a předpokládaný budoucí vývoj.
Zásadní význam pro hodnocení dodržování fiskálních pravidel má Zákon, který tato fiskální pravidla definuje. Rok 2020 přinesl jeho dvě novely, které ovlivní hodnocení fiskálních pravidel na téměř jednu dekádu. Obě novely uvolnily přípustné strukturální deficity a významně posunuly časový horizont, v němž by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnou úroveň. Podoba těchto změn a způsob jejich projednání ukazuje na určité nepochopení logiky institutu fiskálních pravidel, pro něž je zásadní jejich stabilita a transparentnost. Důsledkem je, že fiskální pravidla jsou přizpůsobována fiskální politice a nikoliv obráceně. Zároveň to do budoucna omezuje funkčnost fiskálních pravidel v zajištění jejich hlavního cíle, kterým jsou dlouhodobě udržitelné veřejné finance.
Zpráva je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, z nichž první stručně představuje ekonomický vývoj a hospodaření sektoru veřejných institucí, další tři vyhodnocují plnění jednotlivých fiskálních pravidel. Text je doplněn třemi tematickými boxy, které se zabývají dopadem rozvolnění výdajového pravidla na očekávaný vývoj veřejného dluhu, dále mezinárodní komparací očekávaného vývoje fiskální politiky a konečně vlivem jednorázového kompenzač[1]ního příspěvku obcím na jejich hospodaření.