Pravidelná každoroční Zpráva o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti (dále jen „Zpráva“) tentokrát vznikala v době, v níž se s ohledem na nepříznivý hospodářský vývoj naplno ukazuje smysl existence fiskálních pravidel. Jak se tato pravidla dařilo dodržovat během pandemie onemocnění COVID-19, však bude možné plně vyhodnotit až v roce příštím. Následující stránky tak nabízejí ohlédnutí za rokem 2019, kdy už tempo růstu české ekonomiky sice zpomalovalo, ale málokdo mohl doopravdy tušit, co rok 2020 přinese.
Hodnocení plnění fiskálních pravidel a vypracování Zprávy, jež je následně předkládána Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, patří k jedním z hlavních úkolů Národní rozpočtové rady (NRR) daných zákonem. Letošní Zpráva je již třetí svého druhu za dobu fungování NRR a z hlediska zákonného pohledu na plnění či neplnění fiskálních pravidel posuzuje výhradně skutečnosti vztahující se k roku 2019. Jako kontext však přináší jak exkurz do období před rokem 2019, tak i pohled na stávající či předpokládané budoucí dění.
Zpráva je rozdělena do pěti částí. První část seznamuje s dosavadním vývojem hospodaření sektoru veřejných institucí1, druhá část hodnotí plnění tzv. dluhového pravidla, tedy pravidla výše dluhu sektoru veřejných institucí. Třetí část se věnuje plnění výdajového pravidla, tedy pravidla odvozování výdajového rámce státního rozpočtu včetně státních fondů a stanovení celkových výdajů sektoru všech veřejných institucí. Tato část Zprávy přibližuje rovněž změny Zákona uskutečněné v roce 2020, jejichž prostřednictvím byla pro období 2021 až 2027 pravidla rozpočtové odpovědnosti rozvolněna.
V průběhu roku 2020 se zároveň potvrdila relativně vysoká citlivost plnění výdajového pravidla na přesnost odhadu potenciálního produktu. Pokud není odhad dostatečně přesný, může být informace o plnění či neplnění pravidla zkreslená. V případě šoku do ekonomiky dochází k výrazným změnám odhadu potenciálního produktu a strukturálního deficitu a tím pádem i k pohledu na plnění výdajového pravidla. Národní rozpočtová rada proto navázala intenzivní komunikaci s Ministerstvem financí ČR (MF ČR), aby byly společnými silami tyto slabiny kvantifikace plnění jednoho ze dvou hlavních pravidel rozpočtové odpovědnosti odstraněny. Výsledkem je upravená metodika Stanovení výdajových rámců, která byla použita MF ČR v zářijové makroekonomické predikci.
Čtvrtá část Zprávy se věnuje plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti územních samosprávných celků. Nově byly vytvořeny zátěžové testy obcí, které hodnotí odolnost územních samosprávných celků vůči nepříznivému hospodářskému vývoji, a které budou i v dalších letech trvalou součástí Zprávy. Zátěžové testy v aktuální Zprávě reagují především na změny a výzvy navázané na koronavirovou krizi.
Nově zařazená pátá část obsahuje plnění fiskálních pravidel ČR z pohledu mezinárodního srovnání v rámci EU. Tato část Zprávy připomíná historické kořeny vzniku fiskálních pravidel a jejich postupnou adaptaci s ohledem na plnění základního účelu – tedy udržení veřejného hospodaření na dlouhodobě udržitelné úrovni. Tato nově zařazená kapitola rovněž poskytuje oproti běžně dostupným analýzám širší a ucelenější pohled na veřejné hospodaření ČR v posledních dvou dekádách.