Udržitelné nastavení veřejných financí je základní podmínkou hospodářského a sociálního rozvoje každé ekonomiky. S cílem zhodnotit, do jaké míry je tento předpoklad v České republice naplněn, je vydávána Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (dále jen „Zpráva“), jejíž zpracování a předložení Poslanecké sněmovně je jednou ze základních povinností, které Národní rozpočtové radě (dále jen „NRR“) ukládá zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (dále jen „Zákon“).
Hlavním cílem Zprávy je zhodnotit, jakým způsobem by se v následujících 50 letech pravděpodobně vyvíjely veřejné finance, pokud by bylo zachováno stávající nastavení vládních politik. Padesátiletý horizont se může na první pohled jevit jako velmi dlouhý a zatížený značnou mírou nejistoty ohledně budoucího vývoje. NRR ho však zvolila nejen proto, že jde o horizont běžný v obdobných dokumentech jinde ve světě, ale především ji k tomu vedla skutečnost, že Česká republika bude nejméně příznivé demografické struktuře se všemi jejími negativními dopady na
veřejné finance čelit za 40 let. Plný rozsah problému dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí způsobený především stárnutím populace se ukáže až při použití padesátiletého horizontu, volba kratšího horizontu by situaci výrazně zkreslila.
V pořadí druhá Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ČR se věnuje problematice otevřené v první Zprávě s přibližně půlročním odstupem. Načasování publikace první Zprávy na podzim roku 2018 bylo určeno cílem naplnit zákonný mandát NRR „předkládat pravidelné zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí“ již v prvním roce její existence. NRR však nepovažuje podzimní termín za optimální, poněvadž Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti by ideálně měly odrážet s co nejmenším časovým zpožděním aktuální data veřejných financí
a národního účetnictví za předchozí rok. Ta jsou zveřejňována v průběhu měsíců března a dubna, v tomto období je též schvalován Konvergenční program České republiky, Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí České republiky a další klíčové dokumenty vztahující se k oblasti veřejných financí. Proto se NRR rozhodla pro publikaci každoroční Zprávy v první polovině června.
Tato Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí přináší ve srovnání s loňskou Zprávou několik obsahových i metodických změn. Zásadní novou informaci představuje aktuální demografická projekce Českého statistického úřadu (dále jen „ČSÚ“) publikovaná v listopadu 2018. Čerstvá demografická projekce se promítá do příjmové i výdajové strany veřejných financí v různých strukturálních průřezech. V průběhu zpracování této Zprávy se NRR zároveň snažila v maximální možné míře zohlednit náměty, připomínky a doporučení získaná v průběhu odborné
veřejné debaty probíhající na různých platformách během uplynulých 6 měsíců.
Cílem Zprávy je provést test současného nastavení příjmových i výdajových parametrů veřejných financí na budoucnosti příštích desetiletí, determinované vývojem demografické struktury a ovlivněné očekávaným hospodářským vývojem. Zpráva je opět založena na předpokladu nezměněných politik (no policy change), což je všeobecně zavedený přístup pro posuzování udržitelnosti veřejných financí. Zpráva tedy popisuje potenciální důsledky stavu, kdyby nebyly přijaty změny v nastavení příjmových a výdajových politik veřejných financí. Rozdílem oproti minulé Zprávě je vytvoření většího počtu scénářů: jednak byly kvantifikovány různé varianty demografické projekce zveřejněné ČSÚ, další scénář pracuje s navázáním důchodového věku na rostoucí dobu dožití
(což je jako možnost již zvažováno v současné platné právní úpravě) a v neposlední řadě bylo testováno, jak by se projevilo trendové zvýšení růstu produktivity práce, které by hypoteticky nastalo v důsledku nastupující digitalizace a robotizace.
Záměrem Zprávy je včas odhalit slabá místa, která by mohla vyústit v závažnou nerovnováhu sektoru veřejných financí společně s uvedením časového rámce jejich vývoje. Hlavním společným jmenovatelem těchto slabých míst je stárnutí populace. Veřejnost problém stárnutí populace vnímá a ve veřejném prostoru je také třeba hledat řešení. Zpráva je odrazovým můstkem vytyčujícím rozsah potenciální nerovnováhy veřejných financí během příštích desetiletí. Vzhledem k dlouhému časovému horizontu projekce jsou výsledky sice zatíženy nejistotou, směr vývoje a odhady nerovnováhy mezi příjmy a výdaji veřejných financí jsou ale neoddiskutovatelné. Zlehčování rozsahu budoucích problémů (ať již formou přímého odmítnutí projekcí bez jasných protiargumentů, nebo sofistikovanějším odvoláváním se na potenciální „adaptační mechanismy“ bez bližší kvantifikace) by vedla pouze k tvrdšímu přistání v období ekonomicky nepříznivé demografické struktury.
NRR nemá mandát k tomu, aby řešení sama předkládala, má ale mandát i schopnosti na to hodnotit dopady návrhů řešení. Debata o tom, jak čelit zvyšujícímu se tlaku na veřejné výdaje v důsledku stárnutí populace, je v zájmu celé společnosti, protože konsenzuální řešení nebude snadné nalézt. To ostatně ukázala i dosud uskutečněná jednání nově vzniklé Komise pro spravedlivé důchody. I tyto aspekty je třeba brát při čtení Zprávy v úvahu, a to v kontrastu s tím, že v současné době jsou veřejné finance dosud relativně zdravé. Čím déle bude problém odkládán, tím užší bude manévrovací prostor. S každým dalším rokem otálení přípravy na demografické změny přicházíme nejen o drahocenný čas, ale především zvyšujeme náklady budoucích opatření.