Jednou z kvantitativně nejvýznamnějších nedůchodových dávek je tzv. příspěvek na péči, který v současnosti tvoří cca 0,5 % HDP a je vedle rodičovského příspěvku nejvýznamnější nedůchodovou sociální dávkou hrazenou ze státního rozpočtu.1 Příspěvek na péči je přitom ze své povahy závislý na demografickém vývoji a lze u něj očekávat závislost celkového vypláceného objemu příspěvku na stárnutí populace. U příspěvku na péči došlo v nedávné době rovněž k úpravě jeho výše, když narostl v nejvyšších kategoriích závislosti o výrazných 45 %.
Tato podkladová studie si klade za cíl popsat metodologii způsobu projekce tohoto příspěvku použitou ve Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (NRR, 2019). Oproti předchozí Zprávě (NRR, 2018) přitom metodologie projekce tohoto příspěvku dostála určitých změn, především s ohledem na zpřesnění věkového profilu vyplácení příspěvku (podrobněji viz kapitola 4).
Struktura této studie je následující. Nejprve v kapitole 1 krátce shrneme na základě zákona vlastnosti tohoto příspěvku a podmínky jeho vyplácení. V druhé kapitole pak popíšeme historické údaje ohledně struktury vypláceného příspěvku podle věku a dalších parametrů, které jsou zásadním podkladem pro následnou projekci počtu osob pobírajících příspěvek na péči. Tuto projekci, která vedle věkové struktury vypláceného příspěvku závisí rovněž na demografické projekci ČSÚ, prezentujeme v kapitole 3, spolu s projekcí jednotkové výše příspěvku. V závěrečné 4. kapitole přidáváme citlivostní analýzu naší projekce, především s ohledem na její trajektorie v různých verzích demografické projekce. Srovnáváme zde také časový profil nárůstu příspěvku na péči s jinými typy státních výdajů, které rovněž souvisejí se stárnutím populace (invalidní a starobní důchody).