Zdravotní systém v České republice funguje na principu povinného zdravotního pojištění se sazbou ve výši 13,5 % z vyměřovacího základu. Pojistné musí odvádět všichni zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) i osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP). Za osoby, které pojistné platit nemohou, odvádí pojistné stát. Mezi státní pojištěnce patří nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, uchazeči o zaměstnání a další. Prováděním veřejného zdravotního pojištění jsou pověřeny zdravotní pojišťovny, které jsou samostatnými právními subjekty. V současné době působí v České republice sedm zdravotních pojišťoven. Nejvíce pojištěnců obsluhuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, ostatní pojištěnci spadají do některé z šesti zaměstnaneckých pojišťoven. Zdravotní pojišťovny (ZP) vybírají pojistné a zároveň zajišťují úhrady zdravotních služeb jejich poskytovatelům. Z hlediska národního účetnictví patří ZP mezi rezidentské institucionální jednotky a řadí se do sektoru vládních institucí S.13, konkrétně do subsektoru Fondy sociálního zabezpečení S.1314.
Cílem této studie je popsat zdroje dat o hospodaření zdravotních pojišťoven a hledat vazby mezi těmito jednotlivými zdroji s cílem vyvodit závěry pro možnosti predikce výsledků hospodaření. Dále je jedna kapitola věnována tématice fondů zdravotních pojišťoven. Jelikož zdravotní pojišťovny skrze tyto fondy hospodaří, je porozumění jejich fungování důležité (např. pro rozbor možností krytí deficitů pojišťoven z těchto fondů).