Český statistický úřad (ČSÚ) v rámci národních účtů pravidelně od roku 2015 publikuje odhad výše penzijních závazků (resp. penzijních nároků), které jsou počítány podle společné Evropské metodologie. Hodnota penzijních závazků je zjednodušeně řečeno zpřítomněním a zviditelněním závazků, které vyplývají z různých penzijních programů. Ve většině zemí včetně České republiky jsou dominantní složkou penzijních závazků nároky vyplývající ze státem spravovaného průběžného penzijního systému (tzv. první pilíř), statistika penzijních závazků ale zahrnuje také penzijní nároky vyplývající z investic spravovaných institucemi nepatřícími k vládním institucím (níže označujeme jako „soukromé penzijní závazky“). V případě České republiky se jedná o investice v rámci třetího pilíře důchodového systému, u ostatních zemí jsou však zahrnuty i jiné typy penzijních programů, například z druhého pilíře apod. V rámci statistiky penzijních závazků jsou také jak v rámci části spravované vládními institucemi, tak v části spravované institucemi nepatřícími k vládním institucím, odlišeny penzijní závazky z příspěvkově definovaných programů (tj. podobně jako český třetí pilíř) a z dávkově definovaných programů.
Hodnotu penzijních závazků nelze považovat za indikátor udržitelnosti penzijního systému, tyto závazky ale ilustrují, jak vysoké náklady by byly spojeny s hypotetickým ukončením průběžného systému, při kterém by byly respektovány již vzniklé závazky vůči jeho účastníkům. Jedním z cílů této studie je tak ilustrovat, jak se na vývoji penzijních závazků v ČR projevily v období 2015-2019 změny v nastavení důchodového systému a demografické změny. V rámci mezinárodního srovnání penzijních závazků pak tato studie posuzuje, jak moc se ČR vymyká tím, že dominantně spoléhá především na první pilíř důchodového systému. Je rovněž posouzen vztah mezi podílem soukromých penzijních závazků a ukazatelem mezery udržitelnosti veřejných financí (tzv. ukazatel S2), který na nastavení důchodového systému rovněž závisí.
Struktura této studie je následující: v první kapitole je zjednodušeně popsána metodika výpočtu penzijních závazků. V kapitole druhé je posouzen vývoj penzijních závazků v období 2015-2019, včetně posouzení podílu soukromých a veřejných penzijních závazků. V třetí kapitole je srovnán podíl penzijních závazků spravovaných jinými než vládními institucemi mezi ČR a ostatními zeměmi EU. Ve čtvrté kapitole je nejprve srovnán podíl soukromých penzijních závazků podle statistik EU a alternativním ukazatelem podílu aktiv penzijních společností podle OECD. Následně je pak posouzen vztah s ukazatelem S2.
Tato studie obsahuje popis metodiky výpočtu penzijních závazků, posuzuje jejich vývoj v ČR v období 2015-2019, a provádí mezinárodní srovnání především penzijních závazků spravovaných jinými než vládními institucemi. Podíl penzijních závazků k HDP v České republice vzrostl v letech 2015 až 2019 o více než čtvrtinu, především kvůli nárůstu závazků z penzijních programů sociálního zabezpečení. Zde se projevuje demografický vývoj, růst mezd, ale i zvyšování důchodů nad rámec valorizačních schémat. V rámci mezinárodního srovnání je celkový podíl penzijních závazků k HDP v ČR mírně pod průměrem zemí EU, podíl penzijních závazků financovaných ze soukromých zdrojů je v České republice oproti průměru EU zhruba čtvrtinový. Je rovněž ukázáno, že země, které část penzijních závazků vyvedly mimo vládní sektor do soukromých penzijních závazků, vykazují příznivější ukazatel udržitelnosti veřejných financí.