Význam veřejných financí v moderních ekonomikách je značný, o čemž mimo jiné vypovídá i průměrná hodnota podílu veřejných výdajů na HDP v zemích EU, která v roce 2023 činila 49,3 %. Veřejné prostředky jsou alokovány prostřednictvím soustavy veřejných rozpočtů, která je často velmi fragmentovaná, což snižuje její srozumitelnost a někdy i efektivnost. Příkladem takové fragmentace na centrální úrovni je existence státních účelových fondů (někdy též označovaných jako mimorozpočtové fondy), což jsou zpravidla samostatné právnické osoby, které administrují výdaje směřující do určitých odvětví a k tomu mají ze zákona přiděleny specifické příjmy. Je však otázkou, do jaké míry je jejich existence racionální a zda by nebylo efektivnější je integrovat do státního rozpočtu.
Předložený text diskutuje argumenty pro a proti zřizování tohoto typu institucí a hodnotí fungování fondů za první československé republiky a v moderních dějinách České republiky. Cílem je odpovědět na otázku, jestli existence těchto fondů přináší nějaká významnější pozitiva pro české veřejné finance, nebo naopak, zda převládají negativa.