Šíření viru SARS-CoV-2 vyvolávajícího nemoc označovanou jako COVID-19 znamená významné ekonomické dopady pro ekonomiku České republiky, které byly zesíleny opatřeními vlády zaměřenými proti šíření tohoto viru. Předpokládaný hospodářský propad české ekonomiky je historicky bezprecedentní a přesahuje i dopady globální finanční krize z roku 2009 či evropské dluhové krize z roku 2013. Komplikací pro velmi otevřenou ekonomiku ČR je kombinace vnitřního šoku spojeného s uzavřením některých provozoven a přerušením výroby a vnějšího šoku souvisejícího s narušením globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců a s masivním propadem zahraniční poptávky. Hrozbou je rovněž propad na trhu práce, eskalace finančních nerovnováh, nárůst počtu bankrotů nefinančních podniků a nesplácení úvěrů podniků i domácností. V reakci na tyto hrozby vláda přijala řadu opatření, která byla inspirována i podobnými opatřeními v zahraničí.
Účelem této studie je provést rámcovou kvantifikaci dopadu poklesu ekonomické aktivity a přijetí hospodářských opatření na deficity veřejných rozpočtů. Je vhodné zmínit, že výchozí situace české ekonomiky je v porovnání s jinými zeměmi postiženými pandemií relativně dobrá, například s ohledem na relativně nízkou výchozí zadluženost veřejného sektoru, velmi nízkou úroveň nezaměstnanosti či omezenou zadluženost soukromého sektoru.
Propady ekonomiky ovlivňují hospodaření veřejných rozpočtů zpravidla dvěma kanály. Prvním je pokles daňových a pojistných příjmů, ke kterému dochází v důsledku snížení ekonomické aktivity. Druhým jsou stimulační opatření přijímaná vládou, která mohou být zaměřena jak na příjmovou (snižování daní), tak i na výdajovou stranu veřejných rozpočtů (nové výdajové programy). V prvním případě k tomu dochází automaticky bez aktivního zásahu vlády, ve druhém případě je většinou potřebné přijmout ad hoc opatření na vládní úrovni.
V první části studie se pokoušíme kvantifikovat dopady poklesu ekonomické aktivity na daňové příjmy. Druhá část pak přináší přehled fiskálně nejvýznamnějších diskrečních opatření vlády. Ve třetí části pak využíváme závěrů prvních dvou kapitol pro simulaci strukturálního deficitu a zadlužení veřejného sektoru.