Výnosy daně z příjmů fyzických osob tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu a rozpočtů obcí a krajů. Úvahy o úpravě této daně se pravidelně objevovaly v odborných a politických debatách, přičemž jedním z velmi často diskutovaných témat bylo opuštění zdaňování tzv. superhrubé mzdy. Ve svém programovém prohlášení z června 2018 vláda uvedla, že hodlá tento institut zrušit s tím, že budou zavedeny dvě daňové sazby (19 a 23 %) a u osob samostatně výdělečně činných bude možné od jejich dílčího daňového základu odečíst tři čtvrtiny odvedeného pojistného.
V srpnu roku 2020 však ze strany vládních činitelů přišel nový návrh na zrušení zdaňování superhrubé mzdy, který počítal se zachováním stávající sazby 15 %. Ta měla být doplněna druhou sazbou ve výši 23 %. V této podobě byl také zpracován pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše k tzv. daňovému balíčku (sněmovní tisk 910). Konečná podoba daňového balíčku 2021 byla však ještě navíc rozšířena o zvýšení slevy na poplatníka a zrušení stropu pro vyplácení daňového bonusu. Takováto významná úprava zdanění příjmů fyzických osob má značné dopady na příjmovou stranu veřejných rozpočtů a míru progresivity českého daňového systému. Předložená studie přináší odhady fiskálních a distribučních dopadů této změny.