Výnosy daně z příjmů fyzických osob tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu a rozpočtů obcí a krajů. Úvahy o úpravě této daně se pravidelně objevují v odborných a politických debatách, přičemž jedním z velmi často diskutovaných témat je opuštění zdaňování tzv. superhrubé mzdy. Ve svém programovém prohlášení z června 2018 vláda uvedla, že hodlá tento institut zrušit s tím, že budou zavedeny dvě daňové sazby (19 a 23 %) a u osob samostatně výdělečně činných bude možné od jejich dílčího daňového základu odečíst tři čtvrtiny odvedeného pojistného. V srpnu letošního roku však ze strany vládních činitelů přišel nový návrh na zrušení zdaňování superhrubé mzdy, který počítá se zachováním stávající sazby 15 %. Ta by byla doplněna druhou sazbou ve výši 23 %. V této podobě byl také zpracován pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše k tzv. daňovému balíčku (sněmovní tisk 910). Takováto významná úprava zdanění příjmů fyzických osob by měla značné dopady na příjmovou stranu veřejných rozpočtů a míru progresivity českého daňového systému. Předložená studie přináší odhady fiskálních a distribučních dopadů navrhované změny.
