V důsledku pandemie COVID-19 došlo v roce 2020 k přerušení dlouhého období ekonomického růstu. Pokles ekonomické aktivity se ve veřejných rozpočtech projevil jednak na příjmové straně – prostřednictvím poklesu daňových i nedaňových příjmů a jednak na výdajové straně, kde došlo k aktivaci nových či stávajících výdajových programů. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a s přihlédnutím k vývoji epidemiologické situace lze předpokládat, že koronavirová krize bude mít na veřejné rozpočty značný dopad nejen v roce 2020, ale i v letech příštích. Kromě primárních dopadů na státní rozpočet, jehož schválený deficit pro rok 2020 byl v posledních měsících několikrát navýšen až k současné hodnotě 500 mld. Kč, však zprostředkovaně dojde také k ovlivnění hospodaření místních vládních institucí.
Sektor místních vládních institucí vykazoval od roku 2015 do roku 2019 rozpočtové přebytky v průměrné výši 0,7 % HDP a každoročně tak přispíval k lepšímu hospodaření celého sektoru veřejných institucí. Vzhledem k současnému vývoji ekonomiky zasažené koronavirovou krizí je však budoucí pozitivní vývoj hospodaření sektoru místních vládních institucí nejistý.
Cílem této studie je provést kvantifikaci dopadu poklesu ekonomické aktivity na rozpočty obcí a krajů. Tato diskuze je důležitá nejen kvůli dopadu cyklického snížení příjmů v letošním roce, ale také z důvodu možného trvalého poklesu příjmů pro obecní a krajské rozpočty v příštích letech. Tento výpadek příjmů může nastat v důsledku vládou navrhovaných změn daňového systému, konkrétně především v důsledku zrušení superhrubé mzdy. Dle výpočtů ÚNRR1 by se přímý výpadek příjmů veřejných rozpočtů pohyboval okolo 90 mld. Kč, přičemž přibližně jedna třetina této částky by dopadla na rozpočty místních samospráv.
Následující studie se v první části věnuje stručné analýze hospodaření územních samosprávných celků během posledních pěti let, zatímco druhá část přináší projekci jejich hospodaření pro rok 2020. Pro letošní rok je ve studii uvedeno několik citlivostních scénářů, jejichž cílem je nastínit možné dopady předpokládaného poklesu veřejných příjmů na rozpočty místních vládních institucí. Současně vyčíslujeme potenciální vývoj plnění pravidla rozpočtové odpovědnosti územních samosprávných celků v roce 2020, definovaného v § 172 zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.
Více ve studii níže.