Národní rozpočtová rada ve čtvrtek 25. dubna uspořádala svůj první kulatý stůl – diskuzní setkání ekonomů z veřejné, akademické i soukromé sféry. Cílem debaty bylo vyměnit si názory na některá témata, jimž se Národní rozpočtová rada věnuje při hodnocení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Šlo především o oblasti, u nichž mezi ekonomy v Česku i ve světě nepanuje jednoznačná shoda na tom, jak (a zda vůbec) je v dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí zohledňovat.
Na setkání moderované hlavním analytikem Úřadu Národní rozpočtové rady Janem Kubíčkem tak členové Národní rozpočtové rady otevřeli diskuzi například o vlivu rostoucího zadlužení států na úrokové sazby, za které si vlády na finančních trzích obstarávají peníze. Řeč byla i o digitalizaci a robotizaci a jejich vlivu na produktivitu práce, jež se následně může promítat do příjmů rozpočtu sektoru vládních institucí. Největší shoda mezi ekonomy, kteří se setkání zúčastnili, pak panovala na tom, že je při projekci dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nejvhodnější vycházet předpokladu zachování stávajícího nastavení zákonů a daňové i výdajové politiky, přestože je jasné, že v realitě se zákony i politiky měnit budou. Takový přístup Národní rozpočtová rada uplatnila při vypracovávání své vůbec první Zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí vydané v říjnu 2018.
Z předpokladu zachování stávajícího nastavení zákonů je ale potřeba udělat jednu zásadní výjimku a porušit předpoklad dodržení zákonem daných rozpočtových pravidel. Pokud by totiž tato pravidla fungovala vždy bezchybně, dluh sektoru veřejných institucí by nemohl výrazněji překročit hranici takzvané dluhové brzdy (dluh sektoru veřejných institucí ve výši 55 % HDP). Za takových podmínek by nedávalo smysl projektovat dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Závěr by musel vždy znít, že veřejné finance jsou dlouhodobě udržitelné, protože to ukládá zákon.
Zajímavá byla také debata o tom, které parametry mají být při hodnocení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nejvíce sledované. Zatímco Národní rozpočtová rada kromě jiných parametrů používá především dluh v poměru k HDP, zástupce ministerstva financí u kulatého stolu zmínil, že by z jeho pohledu bylo lepší nejvíce využívat ukazatel, který by stanovil nejvyšší možné deficity sektoru veřejných financí pro každý rok projekce, tak aby na jejím konci byly veřejné finance nadále udržitelné.
Členové Národní rozpočtové rady i analytici Úřadu Národní rozpočtové rady si ze setkání odnesli cenné podněty, z nichž některé určitě najdou svoje uplatnění v další Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Ta je již v přípravě a bude vydána letos v červnu.
Podrobnější informace o tématech, kterým se kulatý stůl věnoval, najdete v prezentaci hlavního analytika ÚNRR Jana Kubíčka. Národní rozpočtová rada zároveň po pozitivní zkušenosti s prvním kulatým stolem plánuje v budoucnu uspořádat další podobná odborná setkání za účasti řady ekonomů.