Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v pondělí vydala svou pravidelnou zprávu o ekonomickém vývoji České republiky. Dokument nazvaný Hospodářský přehled České republiky 2018 hned v úvodu označuje krátkodobé ekonomické výhledy České republiky za dobré, zároveň ale upozorňuje na to, že země čelí rizikům spojeným s vysokými cenami bydlení a nedostatkem pracovních sil. „Ekonomika roste nad potenciál a objevují se náznaky přehřátí,“ uvádí OECD ve zprávě.
Pro modernizaci české ekonomiky a její rychlejší přibližování úrovni průměru zemí OECD je podle zprávy nutná vyšší produktivita práce. OECD proto doporučuje zintenzivnit inovace a zlepšit kvalifikační strukturu pracovní síly. „Model růstu České republiky, který spoléhá na nízké mzdy a s vysokou závislostí na přímých zahraničních investicích, byl úspěšný při zvyšování HDP na obyvatele, ale konvergence k životnímu standardu OECD je pomalá. I když mzdy v poslední době vzrostly, jejich úroveň zůstává v mezinárodním srovnání nízká,“ píše se ve zprávě.
Výzvou pro českou společnost a ekonomiku země bude podle OECD stárnutí populace, které je rychlejší než ve většině evropských zemí. Zatímco v roce 2017 připadalo na důchody 32,4 procenta celkových výdajů státního rozpočtu, v roce 2060 už to má být 45,47 procenta. Další zátěž státnímu rozpočtu přitom v souvislosti se stárnutím obyvatel přinesou rostoucí výdaje na zdravotní péči. Jejich podíl na celkových výdajích rozpočtu má ze stávajících 8,4 procenta podle odhadů OECD vzrůst až na 24,7 procenta. „Příprava veřejných financí na růst výdajů spojených se stárnutím populace musí začít dlouho před tím, než se tlak na státní rozpočet stane neudržitelným. Řešení přitom není možné dosáhnout bez široké shody poslanců napříč politickým spektrem,“ řekla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová.
Ačkoli je současná fiskální pozice podle OECD Česka silná, právě kvůli trendu stárnutí obyvatel by se měly mít vlády více na pozoru. „Zachovejte určitý fiskální prostor pro vypořádání se s budoucími výdaji souvisejícími se stárnutím,“ doporučuje tvůrcům státního rozpočtu OECD. Mezi řadou dalších doporučení se objevuje například návrh na snížení odvodů na sociální zabezpečené a nahrazení výpadku zvýšením příjmů z nepřímých daní (například zlepšením výběru DPH a ekologické daně). „Změna daňového mixu mezi DPH a spotřebními daněmi na jedné straně a zatížením mezd odvody na sociální a zdravotní pojištění na straně druhé, je určitě obecně jednou z cest, jak zvýšit čisté mzdy a ulevit podnikům od nákladů. Nemyslím si ale, že by tento recept měl být nyní v Česku realizován, protože ekonomika potřebuje po dlouhé řadě daňových změn především stabilitu,“ uvedla Zamrazilová.
OECD se ve své nové zprávě vrátila také ke zhodnocení toho, jak se Česko vypořádalo s doporučeními z její minulé zprávy z roku 2016. Pochválila například vznik Národní rozpočtové rady a Výboru pro rozpočtové prognózy, uvítala také přijetí zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, jenž vstoupil v platnost v únoru loňského roku.