Vydali jsme nový odborný materiál „Funkční struktura veřejných výdajů v mezinárodním srovnání“, jehož autorem je Lenka Lakotová.
Rozhodování o tom, kolik finančních prostředků by mělo být alokováno do jednotlivých oblastí veřejných výdajů, je velmi komplikované a normativní. Závisí totiž na mnoha faktorech, např. na demografické struktuře obyvatelstva, na preferencích obyvatel dané země a na tom, jaký význam přisuzují jednotlivým výdajovým oblastem, na ekonomické vyspělosti země i její aktuální ekonomické situaci, apod. Není přitom snadné nalézt rovnováhu, aby byl přiřazován dostatek financí k udržení kvalitního zdravotního systému, systému vzdělávání, sociálnímu systému a dalších oblastí výdajů. Jako určité vodítko, zda jdou výdaje dobrým směrem, může sloužit porovnání funkční struktury veřejných výdajů mezi různými zeměmi. K analýze výdajů vládních institucí bývá jako hlavní zdroj dat využívána tzv. klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG). Cílem tohoto dokumentu je zhodnotit vývoj funkční struktury veřejných výdajů v České republice na základě dat COFOG a také posoudit tuto strukturu v rámci mezinárodního srovnání. Na základě tohoto srovnání budou diskutovány možné důvody odlišné struktury ve vybraných zemích.
Ve srovnání s ostatními zeměmi EU vydává ČR větší podíl výdajů na oblast ekonomických záležitostí, zdraví a vzdělání. V rámci výdajů na oblast ekonomických záležitostí vydává ČR nadprůměrnou výši výdajů na položky dopravy a paliva a energetika. Rozdílné výše nákladů na dopravu mohou plynout z rozdílné vyspělosti dopravní infrastruktury v jednotlivých zemí, což může částečně vysvětlovat rozdílné výdaje na dopravu mezi vyspělými západními zeměmi a zeměmi Visegrádské 4. Vysoké jsou v ČR také výdaje na opravy a udržování dopravní infrastruktury a výdaje na dopravní územní obslužnost. Důvodem nadprůměrně vysokých výdajů na paliva a energetiku v ČR jsou především platby na Obnovitelné zdroje energií.
Ve výdajích na zdraví hraje značnou roli zahrnutí plateb za státní pojištěnce, které zvyšují výdaje na tuto oblast v ČR. Po očištění výdajů na zdraví o tyto platby jsou výdaje na zdraví srovnatelné s průměrem zemí EU. Dále je nutné brát v potaz, že v mnoha zemích je vyšší spoluúčast pacientů na financování zdravotnictví. To může být důvodem proč jsou výdaje vládních institucí na zdraví v ČR vzhledem k některým zemím EU relativně vysoké.
Naopak výdaje na oblast sociálních věcí jsou v ČR pod průměrem zemí EU. Prosté srovnání výdajů vládních institucí na sociální věci však může být značně zkreslující z hlediska hodnocení podfinancovanosti. Jak bylo poukázáno výše, je nutné podívat se na výdaje podrobněji, a zároveň brát v úvahu i souvislosti a podmínky v jednotlivých srovnávaných zemích. Například nižší výdaje na penze v ČR a Maďarsku nemusejí znamenat podfinancování v této oblasti. Vysvětlením je mimo jiné zdanění penzijních příjmů důchodců ve většině zemí EU a rozdílná demografická struktura populace. Země se starší populací mají odlišnou strukturu výdajů než země s mladší populací.
Více naleznete v sekci Publikace zde.