Výbor pro rozpočtové prognózy na svém jednání v pondělí 30. srpna 2021 vyhodnotil srpnovou makroekonomickou predikci ministerstva financí pro roky 2021 a 2022 z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění jako realistickou. Pro uvedené hodnocení hlasovalo 6 z 6 přítomných členů Výboru.
Členové Výboru souhlasili s hlavními závěry prognózy ohledně celkového růstu tuzemské ekonomiky v letošním i příštím roce. Někteří členové však s ohledem na současné nejistoty v globální i tuzemské ekonomice považovali jednotlivé parametry prognózy za mírně optimistické. Jako optimistický byl nejčastěji zmiňován predikovaný růst investic. Diskuse se vedly také o trhu práce, kde došlo oproti předešlé prognóze MF k posunu v oblasti mezd a zaměstnanosti směrem k příznivějším očekáváním. Celkově však panovala shoda, že jsou názorové odchylky natolik malé, že nebrání hodnotit prognózu jako realistickou.
„Makroekonomická prognóza ministerstva financí se z pohledu růstu tuzemské ekonomiky pro letošní a příští rok neodlišuje výrazněji od současného tržního konsensu. I z toho důvodu Výbor vyhodnotil prognózu jako realistikou, ačkoli někteří členové vnímali části prognózy, například očekávaný růst mezd či firemních investic, jako mírně optimistické. Vzhledem k současné nejistotě odhadů však považovali členové Výboru tyto odchylky za akceptovatelné a hodnocení prognózy jako realistické tak bylo jednomyslné,“ říká Jakub Seidler, místopředseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom České bankovní asociace.
Stejné stanovisko jako v případě makroekonomické prognózy zaujal Výbor pro rozpočtové prognózy také k fiskální prognóze daňových příjmů ministerstva financí ze srpna 2021. Z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění v letech 2021 a 2022 ji Výbor vyhodnotil jako realistickou. Pro toto hodnocení hlasovalo 6 z 6 přítomných členů Výboru.
Členové Výboru ocenili podrobný rozbor ministerstva financí k aktuální situaci i výhledu rozpočtových příjmů. Někteří členové zároveň konstatovali, že vývoj příjmů je a do konce predikčního období zůstane ovlivněný mimořádně rozsáhlými diskrečními opatřeními, jejichž vliv oslabuje vazbu jednotlivých typů příjmů na tradiční makroekonomické ukazatele. V hodnocení rizik se názory členů Výboru výrazně lišily. Zazněl názor, že daně z příjmu mohou naplnit prognózu ministerstva financí s dostatečnou rezervou, ale také názor, že u DPPO existuje riziko horšího plnění kvůli možnosti opožděného zapojení firem do vládních covidových programů. Více členů zdůrazňovalo riziko mírného nenaplnění prognózy u výběru DPH. Jeden člen naopak poukazoval na pravděpodobnost přeplnění prognózy u pojistného, a to kvůli vyššímu objemu mezd oproti makroekonomické predikci ministerstva financí.
„To, že Výbor všemi hlasy přítomných členů označil prognózu příjmů za realistickou, neznamená, že s ní nejsou spojená rizika. Předně, rozpočtové příjmy jsou ovlivňovány nedávno přijatými zákonnými úpravami v rozsahu, který omezuje schopnost předpovídat jejich vývoj podle makroekonomického výhledu. Za druhé, podíl výběru sociálního pojistného a DPH na celkových rozpočtových příjmech stoupl po zákonných úpravách téměř na dvě třetiny, což omezuje ve struktuře příjmů diverzitu a vytváří koncentrační riziko,“ říká Pavel Sobíšek, předseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom UniCredit Bank.
Vzhledem k tomu, že se jednalo o první jednání Výboru pro rozpočtové prognózy v novém složení, byl volen nový místopředseda Výboru. Tím byl jednomyslně zvolen Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.