Národní rozpočtová rada (NRR) ve středu 4. prosince vydala své pravidelné čtvrtletní stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky.
Mimo jiné v něm poukazuje na problematické aspekty při schvalování státního rozpočtu na rok 2020, kdy návrh zákona o státním rozpočtu počítá s některými příjmy, jejichž realizace je vázána na schválení jiných zákonů (tzv. daňový balíček). Ty však nejsou v době projednávání státního rozpočtu ještě schváleny a vzhledem k délce legislativního procesu existuje riziko, že nenabydou účinnosti od 1. ledna 2020.
Státní rozpočet tak může být schválen s příjmy, které nebudou inkasovány, neboť příslušné zákony nemusí být vůbec schváleny, či dojde během jejich projednávání ke změnám se záporným dopadem na očekávané inkaso. Podle NRR je důležité je zmínit i negativní efekty na daňové poplatníky, kteří jsou vystavováni nejistotě ohledně jejich povinností od 1. ledna 2020 a nemají dostatečný časový prostor se na nové podmínky připravit.
Rada ve svém stanovisku navíc uvádí, že letošní rok není prvním, kdy k obdobným problémům došlo. Proto se z jejího pohledu jeví jako vhodné přistoupit k takové úpravě této části rozpočtového procesu, která by zajistila, aby návrh rozpočtu pracoval pouze s daňovými příjmy vycházejícími z platných zákonů. Inspiraci je v tomto ohledu možné hledat v některých jiných státech EU (Švédsko, Velká Británie).
Co se daňových příjmů pro rok 2019 týče, NRR ve svém stanovisku očekává, že u některých z nich na konci roku nebude dosaženo výběru v naplánované výši. Výsledky plnění státního rozpočtu na konci listopadu 2019 zveřejněné MF ČR podle Národní rozpočtové rady naznačují, že plánované hodnoty nebudou dosaženy zřejmě u DPH a pojistného na sociální zabezpečení, avšak bude se jednat jen o jednotky miliard korun. Lze očekávat, že celkový rozdíl mezi vybranými daněmi a plánovanými hodnotami na konci roku nepřesáhne 1 % plánovaných daňových příjmů.
Rada tudíž konstatuje, že celkové saldo hospodaření státního rozpočtu za rok 2019 pak bude závislé především na rozsahu čerpání kapitálových výdajů, které může přesáhnout plánované hodnoty, pokud budou stejně jako v předešlém roce výrazně zapojeny nároky z nespotřebovaných výdajů.
Pro rok 2020 očekává, že v roce 2020 ekonomika dále zpomalí na přibližně 2 %, což však bude v evropském kontextu stále velmi dobrý výsledek. Tento výhled je ovšem zatížen nejistotou. Negativní překvapení přinesla především nová data o spotřebě domácností, která ale pouze stvrdila již řadu měsíců trvající oslabování spotřebitelského sentimentu. Na druhé straně se přes pokračující zahraniční rizika aktuálně mírně zlepšují předstihové indikátory v zahraničí, které se ale dosud nepromítly do očekávání českých podnikatelů.
Ministerstvem financí očekávaný neutrální charakter fiskální politiky ČR pro rok 2020 považuje NRR za makroekonomicky optimální. Ačkoliv dochází k postupnému zpomalování tempa růstu HDP a tento trend bude podle většiny makroekonomických predikcí pokračovat i v roce 2020, bude se česká ekonomika stále nacházet mírně nad úrovní potenciálního produktu. Případná fiskální stimulace by tak narazila na nedostatek disponibilních zdrojů zejména na trhu práce, kde míra nezaměstnanosti dosahuje extrémně nízkých hodnot. Na druhou stranu ale není dle názoru NRR vhodné v současné době provádět ani fiskální restrikci, která by mohla mít negativní dopady na očekávání ekonomických subjektů.
Národní rozpočtová rada ve svém stanovisku znovu upozorňuje na zahraniční rizika, jejichž naplnění by zasáhlo především průmyslový sektor a ohrozilo by udržení dynamiky hospodářského růstu kolem 2 %. Stejně jako ve svém předchozím stanovisku ze září 2019 se tak NRR domnívá, že by vláda měla mít připravenou konkrétní podobu fiskální stimulace ekonomiky, pokud by došlo k naplnění externích rizik a další ztrátě dynamiky ekonomického růstu.