Ve čtvrtek 13. února se uskutečnilo jednání členů Výboru pro rozpočtové prognózy. Na rozdíl od předchozích jednání Výboru, konaných v prostorách Ministerstva financí ČR a za účasti zástupců resortu, se tentokrát členové Výboru sešli v prostorách Úřadu Národní rozpočtové rady. Ministerstvo financí totiž navrhlo zredukovat počet jednání Výboru z loňských čtyř na dvě, a to…
Ministerstvo financí vydalo v úterý 4. února novou makroekonomickou predikci. Počítá v ní s tím, že reálný HDP české republiky letos vzroste ve srovnání s rokem 2019 o 2 %. Odhad růstu tedy zůstává proti předchozí predikci publikované v listopadu nezměněn. „Pohled na vývoj české ekonomiky se v zásadě nemění. Odhadujeme, že reálný HDP v…
Saldo státního rozpočtu dosáhlo v lednu 8 miliard korun, oznámilo dnes ministerstvo financí. Schodek po prvním měsíci roku se v rozpočtu objevil poprvé od roku 2003, kdy deficit činil 10,4 miliardy korun. Loni v lednu státní rozpočet vykázal přebytek 8,8 miliardy korun. Podle ministerstva financí stojí za výsledkem meziročně horším o bezmála 17 miliard korun…
Návrh reformy důchodového systému, tak jak jej prezentovala 10. ledna 2020 Komise pro spravedlivé důchody, zatím podle Národní rozpočtové rady nepřináší systémové řešení udržitelnosti důchodového systému v České republice. Rada to konstatovala ve svém vyjádření, podle kterého však má navrhovaná konstrukce ve srovnání se stávajícím stavem i několik výhod. „Za nejpodstatnější z nich je možné…
Česká vláda v prosinci představila Národní investiční plán – dokument, který na období do roku 2050 obsahuje zhruba 20 tisíc investičních projektů za celkem 8 bilionů korun. Po zveřejnění plánu se začala nejen mezi politiky, ale také napříč širší veřejností odehrávat diskuze, ve které zaznívaly různé názory na to, nakolik je plán ambiciózní, realizovatelný, fiskálně…
Ministerstvo práce a sociálních věcí spolu s Komisí pro spravedlivé důchody představilo základní principy reformy penzijního systému. Jedním ze základních stavebních kamenů návrhu je rozdělení stávajícího prvního pilíře penzijního systémů na dvě části – nultý a první pilíř. Nultý pilíř má penzistům zajišťovat minimální částku, kterou obdrží ve stejné výši každý bez ohledu na výši…
Výdaje na důchody jsou v Česku v poměru k hrubému domácímu produktu osmé nejnižší v EU. Zatímco státy osmadvacítky v roce 2017 dávaly na penze v průměru 9,2 % HDP, v tuzemsku to bylo jen 6,8 %. V diskuzi o změnách penzijního systému proto zaznívají na základě těchto dat i názory, že problém dlouhodobé udržitelnosti…
Stát v roce 2019 hospodařil s deficitem 28,5 miliardy korun. Na tiskové konferenci to dnes oznámila ministryně financí Alena Schillerová. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 40 miliard korun. Na lepším než očekávaném výsledku se podílely zejména nedaňové a kapitálové příjmy, které překonaly plán o více než 38 miliard korun. Naopak daňové příjmy včetně pojistného…
Vláda v pondělí na svém posledním zasedání v tomto kalendářním roce představila Národní investiční plán. Jde o dokument, jenž obsahuje téměř 20 000 projektů, do nichž by v období do roku 2050 mělo plynout 8 bilionů korun. „Smyslem Národního investičního plánu je shromáždění veškerého investičního potenciálu naší země na jednom místě. Vytvoří se zásobník investičních…
Poslanecká sněmovna ve středu večer schválila návrh státního rozpočtu na rok 2020. Pro zákon, jenž stejně jako letos počítá se schodkem ve výši 40 miliard korun, hlasovalo celkem 108 poslanců. Celkové příjmy státního rozpočtu mají dosáhnout 1578,1 miliardy korun, plánované výdaje činí 1618,1 miliardy. Schválený dokument počítá například se zvýšením výdajů na důchody (meziročně +…
Národní rozpočtová rada (NRR) ve středu 4. prosince vydala své pravidelné čtvrtletní stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Mimo jiné v něm poukazuje na problematické aspekty při schvalování státního rozpočtu na rok 2020, kdy návrh zákona o státním rozpočtu počítá s některými příjmy, jejichž realizace je vázána…
Úřad Národní rozpočtové rady dnes zveřejnil analýzu fiskálních dopadů zavedení minimálního (základního) důchodu pro jeho různé výše v rozmezí 5 až 15 tisíc korun měsíčně. Z dokumentu, jenž vznikl v návaznosti na úvahy o možném rozdělení 1. pilíře důchodového systému na zásluhovou a solidární část, vyplývá, že například pro minimální důchod na úrovni 10 000…
