Hospodářské noviny/hn.cz, 1.8.2024 – autorem komentáře je Daniel Bárta, ekonomický analytik NRR. Celý komentář najdete také na webu hn.cz.
—
Během minulého měsíce některými médii proletěla informace, že statistický úřad navýšil odhad českého hrubého domácího produktu ( HDP ) za předchozí tři roky. Mimo jiné tato zpráva zarezonovala proto, že na tzv. předcovidovou úroveň jsme se dostali již během roku 2022 a narativ o jediné zemi EU, jež této úrovně nedosáhla, vzal za své. Vzhledem k tomu, že revize ovlivnila mnoho důležitých ukazatelů, spotřebou či investicemi počínaje a HDP konče, mělo by také zaznít, co stálo v pozadí změn a jaké důsledky jsou s revizí spojeny. Ačkoliv se jedná o velmi technicistní záležitosti, změny jsou natolik podstatné, že je nelze jen povrchně přejít.
V červnu letošního roku probíhala standardní revize národohospodářských dat za roky 2021–2023, související s dostupností nejnovějších údajů. Kromě toho však proběhla také revize mimořádná, která byla vyvolána novými informacemi ze Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021 a také zapracováním metodických doporučení Eurostatu v důsledku neustálého vylepšování statistických metod. HDP byl za poslední roky navýšen o stovky miliard, obzvláště se směrem nahoru přehodnotila spotřeba domácností. Důvodů navýšení spotřeby je více, hlavně se však zvýšila hodnota tzv. služeb bydlení. Ty vyjadřují skutečnost, že i vlastní bydlení je spotřeba. Pokud jste v nájmu, vaše spotřeba je dána výší nájmu. Pokud však bydlíte ve vlastním, nájem neplatíte, ale byt či dům „spotřebováváte“ taktéž. U odhadu vaší spotřeby se tak vychází například z tržního nájemného nebo z uživatelských nákladů na bydlení. Nějak se zkrátka musí určit hypotetická hodnota spotřeby.
K navýšení služeb bydlení došlo z důvodu upravení životností domů, přičemž dosud je měl ČSÚ nastaven na 90 let. Eurostat však nově doporučuje 70 let. Změna tohoto parametru má přímý dopad na navýšení hypotetických odpisů, a tím pádem i na hypotetickou hodnotu, kterou každoročně spotřebováváte. Dalším důvodem zvýšení spotřeby je například i změna zachycení ukrajinských uprchlíků, kteří jsou zpětně pro účely statistiky považováni za rezidenty. Odhad jejich nákupních výdajů tak byl převeden z kolonky exportu služeb (jako je tomu v případě nerezidentů, např. turistů) do kolonky spotřeby domácností.
Další významnou úpravou je navýšení investic. Jedná se o důsledek revize individuální bytové výstavby. Statistikové totiž odhadují podíl samostavitelství na výstavbě nových domů, jelikož odhad pouze na základě dat stavebních firem nestačí. Pokud lidé staví svépomocí, pak tento stavební výkon nemá statistické zachycení. Přehodnocení směrem nahoru v posledních letech jde na vrub nového statistického modelu pro odhad podílu samostavitelství při stavbách a rekonstrukcích.
Na první pohled drobné změny, ale opak je pravdou a domácí produkt se hnul opravdu o dost. Revize má navíc dopad i na nesouvisející veličiny, které se vyjadřují jako procento hrubého domácího produktu, například deficit či dluh veřejných financí. V roce 2023 byl deficit přehodnocen z 3,7 procenta na 3,5 procenta HDP a dluh ze 44 procent na 42,4 procenta HDP. Připomeňme, že již minulý rok ČSÚ upravil ceny energií, a kromě nabídkových cen začal nově zveřejňovat i skutečné ceny placené domácnostmi. V období nárůstu cen je přitom velmi podstatné, jakými cenami převádíme nominální veličiny do veličin reálných. Dnes tak již víme, že v roce 2022 reálná spotřeba domácností nakonec neklesla o 0,8 procenta, nýbrž vzrostla o 0,4 procenta. Reálný HDP v témže roce nevzrostl o 2,4 procenta, nýbrž o 2,8 procenta.
Revize národních účtů zase jednou potvrdila, že půlprocentní růst či půlprocentní pokles je v zásadě na pomezí statistické chyby. Zároveň odhalila, jak silně jsou tyto ukazatele závislé na odhadech a mnoha statistických předpokladech. Je i hned jasnější, jak obtížné je provádět stabilizační fiskální i měnovou politiku v reálném čase na základě čerstvých dat a předběžných údajů. Míříme zkrátka na pohybující se terč, ke kterému jsme otočeni zády.