forum24.cz, 17.05.2023 – celý rozhovor s Mojmírem Hamplem, předsedou NRR, na webu forum24.cz.
Je to určitě akceptovatelný balíček, nyní bude důležité udržet ho vcelku,“ říká o konsolidačních krocích vlády předseda Národní rozpočtové rady a bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. V rozhovoru pro Týdeník FORUM komentuje i jednotlivé sazby DPH a změny v důchodovém systému. Dramatická změna ve financování penzí podle něj ale do budoucna nenastane.
Je z vašeho pohledu konsolidační balíček, který minulý týden představila vláda, dostatečný, abychom se v budoucnu alespoň přiblížili vyrovnaným státním rozpočtům?
Pro období let 2024 a 2025 je to určitě snesitelné tempo, jak brzdit zadlužování. Zároveň to ale neznamená, že balíček dovede sám o sobě ekonomiku do stavu, kdy má v dobrých časech vyrovnané, nebo dokonce přebytkové rozpočty. Proto k němu jako rozpočtová rada říkáme: Tempo konsolidace je fajn, ale i tak budeme v roce 2025 nad schodkem jednoho procenta HDP. Je to i memento pro jakoukoli další vládu, která bude muset v konsolidaci pokračovat.
Takže bude muset přijít konsolidační balíček číslo dvě?
Nemusí to být balíček. Mohou to být jednotlivá opatření ve významných výdajových, nebo příjmových položkách. To, co představila vláda, označujeme jako „balíček“ z důvodu, že náš problém je tak velký, že ho jedno, nebo dvě opatření nevyřeší.
Jsou kroky představené vládou realizovatelné? Dojde podle vás skutečně k jejich naplnění?
Realizovatelné nepochybně jsou. Důvěřuji vládě, že ví, co dělá i v oblasti neinvestičních dotací, protože to je největší položka představeného balíčku a víme o ní relativně nejméně detailů. Nezbývá tedy než důvěřovat vládě, že bude schopná čísla, která si předsevzala, naplnit. Druhou věcí je, jak dopadne případný tlak na změkčení a vykostění celého balíčku. Všichni jsme realisté a víme, že takové pokusy určitě budou. Velmi militantní reakce odborů není ničím jiným než vyjádřením následující věty: „Vy jste nás nenechali balíček rozdrolit ještě předtím, než jste ho připravili.“ Tlak přijde a bude záležet na odhodlání vlády dodržet to, na čem se shodla.
Na jakou skupinu bude mít balíček největší dopad?
Je celkem smysluplně rozložený na všechny skupiny obyvatel. Ten, kdo ztratí asi nejméně, jsou současní senioři. Ti trpět nebudou, jakkoli se objeví debata o tom, nakolik DPH na léky zasáhne do jejich rozpočtů. Určitě se jich bude týkat zvýšení daně z nemovitosti. Náklady ale balíček rozděluje rozumně. Jinak to ani nešlo, protože koaliční vláda těžko vybere jen jednu skupinu, na kterou celou zátěž přenese.
Strukturální schodek rozpočtu se pohybuje na zhruba 220 miliardách. Nové výdaje jako závazek dvou procent HDP vydaných na obranu a zvýšení platů učitelům ho podle některých ekonomů posunou až na 250 miliard. Co všechno by vláda musela udělat, aby tak obrovský schodek úplně vymazala?
Kdybychom chtěli veřejné finance dostat do stavu před rokem 2020, tak bychom museli dostat výdaje i zdanění zpátky na úroveň roku 2019. Museli bychom se vrátit před covid. Pak by bylo 80 procent problému vyřešeno. To by ovšem znamenalo mnohem více brzdit v položkách, které expandovaly v posledních letech nejvíce, což jsou primárně školství, zdravotnictví a penze. Zároveň se vrátit ke zdanění fyzických osob, které tady bylo před rokem 2020. Je evidentní, že něco takového je v jakékoli politické konstelaci víceméně utopická představa.
Máte nějaký odhad, jak by mohl vypadat strukturální deficit v letech 2024 až 2025?
Víme, jaké by to mohlo být u celkového salda. Vypadá to, že bychom se bez dalších zásahů podívali někam pod 1,5 procenta HDP. To je proti tomu, co jsme zažili v letech 2020 až 2021, kdy jsme se pohybovali mezi pěti až šesti procenty deficitu, velmi významné zlepšení. Na strukturálním saldu by se mohl ze zhruba tří procent jeden a půl procentního bodu umazat.
Vláda představila celkem 55 opatření. Patří mezi ně i změny v systému DPH. Nově by měly existovat jen dvě sazby – 12 a 21 procent. Na tom ale státní rozpočet ztratí zhruba šest miliard korun. Nepodráží si tím vláda sama nohy?
Je otázka, jestli je nejlepší dělat změny v DPH právě teď, i když je to obecně správná věc. Nakonec si to vyhodnocuji tak, že proinflační riziko je v tomto směru relativně malé, a beru to zároveň jako snahu signalizovat lidem, že vládní balíček a snížení DPH na velkou část spotřeby bude mít i pozitivní efekt. Není to tedy něco, co by mě rušilo. V součtu by měl být dopad pozitivní.
Ruší se také 22 výjimek v DPH. Která je podle vás ta nejzásadnější?
Jsou mezi nimi výjimky, které jsem považoval za až neslušné. Opakovaně jsem si říkal, že i já jako velký milovník piva si před sebou nejsem schopen obhájit skutečnost, že čepované pivo je v nejnižší sazbě DPH. V době, kdy není covid a hospody jsou otevřené, jsem to považoval za naprostou absurditu. Totéž platí u řezaných květin a služeb, které byly v době covidu zavřené, ale teď už fungují normálně. Není k tomu žádný důvod. A dál, když se podíváte na výjimky jako je letecká přeprava, nebo dovoz starožitností, které byly v nižších sazbách, řeknete si, že to člověku hlava nebere.
Zmiňujete čepované pivo, jak potom rozumět osvobození od daně pro tiché víno?
NERV navrhoval, abychom srovnali zdanění alkoholu všech jednotlivých typů. Přijde mi zvláštní, že v historicky pivařské zemi máme tuto výjimku u vína, když ho tři čtvrtiny dovážíme z ciziny. Bylo by možné zavést systém zdanění vína, který dá výjimky menším producentům stejně jako u piva a zároveň nebude absurdně dotovat výrobu vína v zemích, ze kterých ho dovážíme.
Vláda nešetřila ani firmy. Daň z jejich příjmů se má zvýšit z 19 na 21 procent. Nemůže to negativně ovlivnit českou ekonomiku?
U daně z příjmů právnických osob jsme v konkurenci svého blízkého nebo vzdálenějšího okolí. Takže to asi není ten nejdrastičtější zásah. V tomto směru už ale moc prostoru pro další zvyšování daní z hlediska ekonomické aktivity nebude.
Zdvojnásobit se má i daň z nemovitosti. Jak to ovlivní trh?
Dnes máme daň z nemovitosti ve srovnání se zbytkem světa relativně nízkou, protože jako Češi nemáme rádi, když v dobách krizí přicházíme o svoji jistinu. Díky tomu, že se tato daň neměnila relativně dlouho a že mezitím vyrostla inflace, je její výnos ve srovnání s velikostí koláče, který se jmenuje česká ekonomika, dramaticky nižší – asi na třetině úrovně mezi lety 2011 a 2012 – takže si nemyslím, že to je nějaká obzvlášť šokující věc. Třeba ceny energií byly ekonomicky mnohem větším důvodem pro přehodnocení, jestli lidé chtějí mít chatu, nebo ne.
Zvýšení daně povede k tomu, že bude na trhu o pár nemovitostí víc, než by za normálních okolností bylo. Dopad ale nebude tak masivní, protože se základ daně dlouho nezvyšoval. Její úprava je proto snesitelná. Klíčové je i to, že dodatečný výnos má končit ve státním rozpočtu, a nikoli v rozpočtech obcí. To je úplně zásadní.
Poměrně velká debata se vedla o zvýšených odvodech pro OSVČ. Nezničí to malé živnostníky?
Nezničí je to. Zvýšení odvodů je jistým typem kompromisu. Vláda by například mohla dělat mnohem silnější zásahy v oblasti paušálů, kde mají některé vysokopříjmové, ale nízkonákladové živnosti jistý benefit. Vyměřovací základ sociálního pojištění je zhruba na úrovni minimální mzdy a myslím, že pokud by živnostník nebyl schopen dosáhnout svou živností na minimální mzdu, tak to asi opravdu není živnost, která může být tahounem ekonomiky.
Nebudou živnostníci směřovat k placení paušální daně, na kterou vláda nesáhla?
Na to existují podmínky, které musíte splňovat – nesmíte být přihlášen do režimu DPH a musíte mít příjmy do dvou milionů korun. Není to jen otázka volby. Jsem odpůrcem toho, aby se živnostníci srovnávali na úroveň zaměstnanců, protože jejich ekonomická situace je jiná. Z hlediska odvodů mají výhodu. Jen to nesmí končit tak, jak to končí teď, že máme silné generace lidí, kteří zažili celý aktivní život jako OSVČ a jsou najednou frustrovaní, že mají nízký důchod. Teď bojujeme o spravedlnost systému. Ten nebyl dosud u živnostníků rovnovážný. Pokud ho takhle upravujeme, je to snesitelné.
Na výdajové stránce rozpočtu má být největší úsporou krácení dotací. Tím by se mělo uspořit asi 46 miliard korun. Národní kontrolní úřad již dříve uváděl, že řada těchto dotací nedává smysl. Je to tedy správný krok?
Věcně ano, a dokonce si myslím, že to není krok, který ekonomice škodí z hlediska jejího výkonu. Budu ale opatrný v jedné věci – zatím nevíme, které dotace budou kráceny. Zatím je to jen silná politická deklarace vlády, že sama takové prostředky od příštího roku seškrtá, ale přitom neznáme zásadní fakta.
Vláda také představila změny v důchodovém systému. Ve svém programovém prohlášení ovšem slíbila, že připraví skutečnou důchodovou reformu, s cílem nastavení stabilního systému férových důchodů. Splnila svůj slib?
Ve srovnání s tím, že se dlouho nic nedělo, vypadají parametrické změny jako reforma. Já sám jsem už skeptický ke slovu reforma. Dramatická změna financování důchodů do budoucna nenastane. To, co bude probíhat, jsou větší či menší parametrické změny. Ve srovnání s tím, co všechno se nedělalo v minulých letech, je ale i tohle, pokud to projde, relativně velká změna, která jde správným směrem. Systém končí v deficitech i v letech, kdy nejaktivnější a největší část populace pracuje a nepobírá důchody. Přitom jestli by měl být systém někdy v přebytku, tak je to právě teď. Úplné řešení to tedy není, ale je to určitě výrazné zlepšení. Pokud by se podařilo prosadit i změny ve věku odchodu do důchodu podle očekávané doby dožití, může být víc než polovina problému po roce 2040 vyřešena, ale jen za důležitého předpokladu, že se do systému nebude sahat. To je klíčové.
Vláda Petra Fialy (ODS) tiskovou konferenci k představení svého balíčku zahájila za pět minut dvanáct. Je česká ekonomika skutečně v situaci, kdy je za pět minut dvanáct?
Situace je opravdu vážná. Říkali jsme, že letadlo padá hrozně rychle a blikají mu všechny alarmy. Ne, že bychom byli blízko země, ale rychlost padání je znepokojivá a, jak jsem řekl, tohle je první reálný pokus o zatažení za knipl a srovnání pomyslného letadla do rozumné letové hladiny. Důležité je, že trendy jsou špatné a že se je snažíme otáčet.
Zatáhla vláda za ten pomyslný knipl s dostatečným předstihem?
To je úplně klíčové. Je to určitě akceptovatelný balíček, ale nyní bude důležitá jeho implementace. Bude důležité udržet ho vcelku. Jestli se to podaří, poznáme definitivně při návrhu státního rozpočtu na rok 2024. Já doufám, že ano, vláda na to vsadila hodně politického kapitálu, takže má veškerou motivaci závěry představené v balíčku dotáhnout do podoby reálných rozpočtů.