forum24.cz, 29.06.2024 – celý rozhovor s Mojmírem Hamplem, předsedou NRR, na webu forum24.cz.
ROZHOVOR / Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v rozhovoru pro deník FORUM 24 odmítl kritiku, kterou vznáší skupina minoritních akcionářů společnosti ČEZ, že daň z mimořádných zisků dopadla pouze na tuto energetickou firmu, a tudíž jsou její akcionáři diskriminováni. Tento názor zastává i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten mimo jiné napsal: „Odvodem ‚windfall tax‘ měly být zatíženy banky, rafinérie, těžba fosilních paliv a obchodování s energiemi. O.K. Dopadlo to ale (nikoliv náhodou) tak, že jediná společnost, která opravdu zaplatila viditelnou částku, byl ČEZ.“ Proto prý mají kritičtí minoritáři pravdu, že jsou státem, který je majitelem většiny akcií, diskriminováni.
Deník FORUM 24 požádal Mojmíra Hampla o rozhovor proto, že jako předseda poradního sboru vlády stál během energetické krize u zrodu a zavedení této zvláštní daně, kterou stát zdanil sazbou 60 procent zisky, jež by bez energetické krize nevznikly. Daň začala platit v roce 2023 a má být zachována do roku 2025.
Naplnila daň z neočekávaných zisků svůj smysl a splnily její výnosy očekávání vlády a jejích poradců?
Windfall tax podle mého názoru dosud plnila a stále plní svůj smysl, což znamená, že vytváří ze zisků, které nemohly být očekávány ve vybraných sektorech, zdroj veřejných příjmů, z nichž se platí náklady na kompenzace domácností a firem, které naopak utrpěly díky energokrizi neočekávané ztráty, respektive platily vysoké náklady. Z naší domácí windfall tax se spolu s celovropským „odvodem z nadměrných příjmů“ vybralo necelých 60 miliard korun, o něž by se jinak zvýšily deficity veřejných rozpočtů.
Uvidíme, kolik se na této dani ještě vybere letos. Je to méně oproti očekávání, ale podle zprávy Evropské komise prakticky všechny země EU očekávaly vyšší příjmy, než jaká byla realita. Navíc toto řešení skrze dočasné zdanění je daleko tržně konformnější cestou řešení energokrize oproti všem diskutovaným alternativám typu znárodňování, cenového inženýrství, regulací marží a podobně. Tato daň pomine a budeme zpět v normálu.
Jak hodnotíte fakt, že se banky placení daně vyhnuly? A jak hodnotíte skutečnost, že některé energetické firmy změnily raději sídlo, aby se placení daně vyhnuly?
V koncepčním materiálu k WFT jsme již v roce 2022 psali, že jediný rychlý způsob, kterým mohou banky snížit svou daňovou povinnost u WFT, je vyšší úročení vkladů klientů. To se také stalo – v tomto cyklu zvyšování úrokových sazeb došlo k nejvýraznějšímu a nejdelšímu průsaku základní sazby ČNB do sazeb klientských, zejména to platí pro spořicí a termínované vklady. Tím, že se vytvořila skupina bank, která byla z placení vyloučena, posílil se tržní souboj o likviditu, což zmíněný efekt WFT zesílilo i v roce 2023, byť nárůst úrokových sazeb ČNB skončil už v roce 2022.
Toto vyšší úročení bylo z makroekonomického hlediska žádoucí a neberu jej jako selhání konceptu WFT, naopak, je to součást designu té daně. Navíc platila daň petrochemie, u onoho odvodu ČEZ zaplatil zhruba dvě třetiny výnosu, tedy tolik, kolik odpovídá jeho podílu na trhu výroby elektrické energie, a tak bych mohl v argumentech pokračovat.
Stát tedy získal sekundárně další výnosy z daní z výnosů lépe úročených vkladů?
Ano, erár získal na srážkové dani z úroků (tu platí fyzické osoby) a korporátní dani (tou daní úrokové výnosy firmy) navíc cca 10 miliard korun.
Přispěla mimořádná daň ke snížení inflace?
Podle mého názoru ano. Minimálně právě tím tlakem na vyšší úroky z vkladů pomohla po delší dobu brzdit poptávkové inflační tlaky a zvyšovala tak motivaci k úsporám v časech, kdy to bylo z hlediska inflace nejvíce potřeba.
Jak byste reagoval na stížnosti ohledně diskriminace minoritních akcionářů, které zazněly v souvislosti s valnou hromadou ČEZu? I vy sám jste minoritním akcionářem a přitom zjevně nějakou diskriminaci nepociťujete. Proč se vy jako akcionář necítíte diskriminovaný?
Už dříve jsem o tom psal v článku pro Info.cz a nemám na tom co měnit. Takže jen stručně:
a) I přes WFT jsem jako dlouhodobý akcionář zažil jedno z nejvyšších kapitálových zhodnocení akcie za poslední dvě dekády.
b) A také jsem zažil jednu extrémně vysokou a jednu nadprůměrnou dividendu.
Proč bych tedy měl být nespokojený? Ta akcie v mém portofoliu pořád performuje slušně a já jsem si vědom toho, že to je i bonus za energetickou krizi minulých let.
Minoritních akcionářů ČEZu je zhruba 160 tisíc. Jaké asi množství z nich vyjadřuje nespokojenost?
Nespokojení minoritáři, kteří jsou hlasití, představují podle webu Petice.com asi dvě procenta ze všech minoritních akcionářů. Takže je to velmi malá, byť hlučná skupinka. Ale nezdá se, podle jejich chování, že by ty akcie prodávali v očekávání nějakého zákeřného jednání ze strany státu, o kterém mluví jako o permanentním stavu světa. Spíše naopak vyhlížejí případný exit s velkou přirážkou k ceně, za kterou je pořídili. Případně věří, že ceny silové energie půjdou nahoru a v ceně akcie se to projeví. Tak to aspoň čtu já, ale je to můj osobní názor.
Říkáte tím tedy také, že se cena akcie ČEZ nevyvíjela v éře stávající vlády tak, že by se dalo mluvit o tom, že by stát minoritní akcionáře připravil o majetek?
To se právě pozná na tom, že se své akcie nesnaží prodat. Drží si je, či je, jak jsem zaznamenal, dokonce přikupují. To přece investoři nedělají, pokud čekají, že se nějakými vnějšími zásahy hodnota akcií dramaticky sníží. Zajímavé třeba pro mě bylo, že když se definitivně ukončila debata o lex ČEZ, což považuji osobně za správný vývoj, tak cena akcie se změnila jen celkem nepatrně. A mimochodem, v té ceně je započítáno i trvání té daně až do roku 2025, byť se může ukázat – a já jsem to sám veřejně řekl –, že bude z hlediska jejích výnosů oprávněné ji zrušit o rok dřív. Pak by platil standard ve většině zemí EU, že by se fakticky ta daň platila dva roky, 2023 a 2024. V řadě jiných zemí se mimořádné daně a odvody platily retroaktivně za rok 2022 a tím druhým rokem byl pak rok 2023.
Ti, kteří srdnatě volali po tom, aby neplatila v roce 2024, fakticky chtěli, abychom v naší energetickou krizí hodně zasažené zemi byli tou evropskou raritou, že by se mimořádná daň platila jen jeden rok. To neumím přijmout. Že je výnos WFT z energetiky vyšší než z jiných sektorů, je přece také odrazem toho, že právě vývoj cen na tomto trhu byl jeden z nejdramatičtějších ze srovnatelných zemí, vládních intervencí právě v této oblasti bylo nejvíc a byly též nejdražší (stropování, úsporný tarif, odpuštění poplatků na OZE atd.).
Místy ale přece jen cena akcií ČEZ kolísala…
To v nejmenším nepopírám. Sleduju monitor. Na cenu této akcie měl zásadní vliv i nečekaně rychlý pokles cen silové energie po vrcholu roku 2022 či vývoj cen emisní povolenky, to je ovšem riziko mě jako investora, stejně jako změny v regulatorním prostředí v sektoru, který je vždy tak silně politizován. A v časech energokrize o to víc. Takové riziko jako akcionář beru a akceptuji. Nicméně jak dobře víte, v Česku je jedna věta, která opravdu dokáže mobilizovat dav, a ta věta zní: „Někdo vás okradl.“ A to je celé.
Jak podle vás vláda naplňuje záměr stabilizovat veřejné rozpočty? Miroslav Kalousek jí vyčítá, že nadále podléhá populismu.
Samozřejmě jako Národní rozpočtová rada konstatujeme, že by konsolidace mohla být rychlejší, ale je dobře, že konsolidační balíček vůbec vznikl a že navíc obsahuje závazné, číselné vyjádření toho, jak se má snižovat strukturální saldo až do roku 2027. Když se podíváme okolo, tak by bylo dobré si připomenout, že Česko je nyní jedinou zemí Visegrádské skupiny, kde Evropská komise nenavrhla otevření procedury nadměrného deficitu. V Polsku, Maďarsku i na Slovensku to komise před pár týdny učinila. Bez konsolidačního úsilí bychom se k těmto zemím jistě zařadili.
Co je podle vás nejdůležitějším dalším krokem k oživení české ekonomiky?
Snížení všeobecného strachu z budoucnosti, který mění investiční i spotřební chování. Samozřejmě ale není jednoduchý návod, jak to udělat. Už jsme zažili po roce 2008 i po recesi 2013, že se jako Češi umíme přepnout z módu deprese do módu mánie celkem rychle, takže v tom je naděje.