V kontextu konsolidačního balíčku poměrně zaniká další zásadní změna, kterou je důchodová reforma. Jak ji hodnotíte?
Ozdravný balíček a změna v důchodovém systému jsou vlastně dvě nohy té konsolidace. Je škoda, že se tomu ani v médiích nedává tolik prostoru, protože v dlouhodobém horizontu jde o větší změnu. Už jsem ale úplně alergický na slovo reforma. Já bych ho úplně vypnul, vymazal a začal se bavit o parametrických změnách systému. To, čemu jsme my ekonomové před patnácti či dvaceti lety říkali reforma, to tady nikdy nevznikne. My se bavíme o více či méně odvážných a sofistikovaných změnách parametrů toho prvního pilíře a potom o změnách v pilíři třetím. Musím říci, že vesměs návrhy, které jsou ve hře, mi připadají rozumné a stabilizují ten systém do budoucna pro ty, kteří do důchodu teprve půjdou. Já myslím, že ten systém musí být nastaven tak, že není jenom pro stávající seniory, ale i pro ty budoucí. Takže pro generaci mou i vaši to dává smysl pro větší naději na stabilitu důchodového systému.
Podle všech projekcí ve chvíli, kdy začnou zhruba po roce 2040 odcházet do důchodu tzv. Husákovy děti, tak ty návrhy jako je zpřísnění předčasného odchodu do důchodu, změny valorizací řádných i mimořádných, navázání věku odchodu do důchodu na průměrnou dobu dožití a změny konstrukce nových důchodů v součtu podle našich kalkulací řeší zhruba polovinu toho problému. Paradoxně se to velmi málo týká současných důchodců, když odmyslíme to letošní správné snížení valorizace.
Dále se vede debata třeba o náročných profesích, o zaručeném minimálním důchodu, o tom jak moc spravedlivě či nespravedlivě přispívají či budou přispívat OSVČ. Je to ale posun správným směrem, alespoň ve srovnání s tím nic, které se dělo v minulosti.
Přichází vláda se změnami v systému včas? Nemyslím nutně, že tato vláda s tím měla přijít o pár měsíců dřív, ale celkově v horizontu posledních let, kdy se o “reformě” mluvilo, ale nic se nedělalo?
My máme teď výdaje na důchody rekordně vysoké přes 9 procent HDP a to paradoxně v době, kdy ta zmiňovaná silná generace je na trhu práce. Dneska by ten systém měl být v rovnováze, nebo v přebytku. My ho i dneska máme ve schodku. To snad musí každého přesvědčit, že v okamžiku, kdy tito lidé přestanou být ekonomicky aktivní, tak to bude bez zásahu jenom horší. Děláme snad všechno proto, abychom těm problémům bránili. Ale pokud my jako rozpočtová rada máme být kontrolkou bezpečnosti v letadle, tak blikáme ve smyslu „pozor, ztrácíme výšku hrozně rychle”. Neznamená to, že nám hrozí náraz zítra, ale děláme vše proto, abychom se do takové situace nedostali. Pokud nebudeme mít velkou reformu, jakože ji zřejmě mít nebudeme, tak i odvážné parametrické změny jsou obrovským přínosem. Pouze navázání věku odchodu do důchodu pro dané věkové skupiny po pěti letech podle očekávané doby dožití má jisté parametry velké reformy. Ale musí to všichni přijmout.
Za inflaci zodpovídá centrální banka
V posledních týdnech se mluví o letošním rozpočtu. Ministerstvo financí pro Echo24 potvrdilo, že bude potřeba škrtat, protože se rozpočet nevyvíjí dobře. Jak se podle vás podaří udržet těch 295 miliard, což je schválený deficit?
Nejsou rozpočtovány náklady na valorizaci penzí, i když to bude ta snížená. Je velká nejistota ohledně modernizačního fondu a prostředků z něj. To víme dlouho. Pak k tomu máte pokladní plnění, byť u některých daní je ten výběr pozitivní. Ale rozumím tomu, že jsou vidět rizika. My o nich jako rozpočtová rada mluvíme dlouho, skoro bych řekl od ledna. Nepřekvapilo by mě tím pádem, kdyby došlo k nějakému pokusu zabrzdit a třeba vázat výdaje jednotlivých kapitol.
Všichni jsou strašně upnutí na to jedno číslo, my jsme na něj upnutí trochu méně, protože víme, že když vezmete 30 miliard na dopravní infrastrukturu a jenom je vyříznete ze státního rozpočtu a jenom je přendáte do vedlejšího mimorozpočtového fondu (pozn. red. SFDI – Státní fond dopravní infrastruktury), tak se vám s deficitem či dluhem veřejných financí vůbec nic nestane. Jenom to opticky pak vypadá, že všichni mluví o 295 miliardách, ačkoliv pro nás je to i tak 325 miliard.
Já bych to spíš viděl jinak. Vloni veřejné finance dopadly lépe, než se očekávalo. Všichni jsme si mysleli, že ten schodek bude přes 4 % HDP. Protože se nikdo nedívá do státního závěrečného účtu, který je každému jedno, tak ve finále málokdo zaznamenal o relativně dost lepší výsledek –3,6 procenta HDP. Jednak díky vývoji státního rozpočtu, protože se platilo méně kompenzací, než se očekávalo, jednak díky přebytkům obcí a krajů, zůstalo slušné hospodaření zdravotních pojišťoven a tak dále. To, o co nyní bojujeme, je, zda bude letošní rok alespoň srovnatelný z hlediska schodku veřejných financí. Pro nás je důležité, abychom se dostali s letošním schodkem alespoň na 3,5 procenta HDP, jak je prognózováno ministerstvem financí. Věřím, že se za určitých okolností a tlaku udržíme schodek na té úrovni 3,5 % a nemusíme se soustředit na číslo 295 miliard.
V médiích se objevují spory mezi ČNB a vládou. Dokázal byste ze své zkušenosti centrálního bankéře popsat, o co v tom sporu jde a na čí straně je pravda?
Není to úplně typické, že na sebe vláda a centrální banka střílí. Proč to tak je, je jednoduché. Máme vysokou inflaci, která je navíc vysoká dlouho. Já myslím, že běžný člověk z ulice má nulovou představu o dělbě kompetencí mezi ČNB a vládou a že to v zásadě bere tak, že když se něco pokazí, tak za to může vláda. Z mé zkušenosti centrálního bankéře i podle právního řádu a ekonomické logiky je jasné, že tím, kdo zodpovídá za inflaci, je centrální banka. Vláda má jinou roli. Buď to může centrální bance komplikovat, nebo zjednodušovat. Vlády v posledních letech situaci komplikují, protože měly proinflační fiskální politiku, ale ČNB má dost nástrojů, síly a nezávislosti, aby jakékoliv proinflační chování jakéhokoliv sektoru přetlačila.
Já se netajím tím, že jsem rozuměl menšině bankovní rady, která spíše tlačila na zvyšování sazeb právě proto, abychom tlumili poptávkově-inflační tlaky. A teď mě zajímá, zda bude vláda foukat na dobrou nebo špatnou stranu. Pokud bude konsolidační balíček uveden v život tak jak je, včetně rizika té hry s DPH, tak může zapůsobit protiinflačně a napomoci stabilitě i v souvislosti s inflací.
