„Na úvod je potřeba říci, že celá tato operace nijak nesouvisí s nynějšími debatami o dodržení či nedodržení plánovaného deficitu 295 miliard. Od začátku všichni věděli že zhruba 20 miliard ‚stojí bokem‘ a bude je k deficitu centrální vlády ex post nutné připočítat. Diskuse v průběhu roku se ale vedly na téma možnosti dodržení právě těch 295 miliard,“ uvedl Bárta.
K financování SFDI Bárta řekl, že fond není schopen ze svých příjmů (výnosy z mýtného, dálničních známek a část spotřební daně z pohonných hmot) a evropských dotací pokrýt všechny své výdaje. „Deficit“ fondu tak vzniká vždy, avšak v minulosti byl plně pokryt transferem ze státního rozpočtu. „Fond tak hospodařil vyrovnaně a celková nerovnováha veřejných financí na centrální úrovni se projevila v deficitu státního rozpočtu,“ poukázal Bárta.
Proč je vyvedení části deficitu do SFDI špatně?
„Prvním předpokladem správného a efektivního řízení veřejných financí je jejich jednoduchá a transparentní struktura. Přenášení nerovnováh do mimorozpočtových fondů je nebezpečné právě kvůli snižování transparentnosti hospodaření centrální vlády. Nelze například meziročně srovnávat deficit státního rozpočtu v roce 2023 s deficity státního rozpočtu v předchozích letech.“ řekl pro Echo24 Bárta.
Ten poukazuje, že v Česku je ale napříč médii, politiky a elektorátem centrem pozornosti ve veřejných financích právě hotovostní výsledek státního rozpočtu. Fascinace státním rozpočtem, tím jediným číslem, pak může vést podle Bárty ke snahám ukrývat část deficitu jinam. „Jde tedy o principiální problém a zejména o nebezpečný precedent do budoucna. Zároveň bych ale měl připomenout, že z hlediska evropských i národních fiskálních pravidel a z hlediska skutečně relevantních fiskálních ukazatelů (maastrichtská kritéria…) se touto účetní operací nemění vůbec nic,“ řekl ekonomický analytik NRR.
