E15, 12.3.2024 – autorem komentáře je Daniel Bárta, ekonomický analytik NRR. Celý komentář najdete také na webu e15.cz.
Schodek veřejných financí by se měl letos snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu, a bezpečně se tak vejít do známého evropského pravidla tří procent. To však vzhledem k aktuálnímu vývoji nemusí být tak samozřejmé, jak se ještě na podzim mohlo zdát. Odkud přicházejí případná rizika?
Zaprvé se jedná o makroekonomický vývoj. Od srpnové predikce ministerstva financí, na které je státní rozpočet postaven, je každá další prognóza ohledně vývoje české ekonomiky v roce 2024 pesimističtější. Srpnová predikce na letošek předpovídala Česku růst o 2,3 procenta, lednová již pouze 1,2 procenta, a ČNB ve své nejnovější prognóze odhaduje růst jen o 0,6 procenta. Nižší výkon ekonomiky by se nutně promítl i v nižším výběru některých daní, zejména pak u té z přidané hodnoty či ze zisků firem. Klíčové je „nakopnutí“ a udržení spotřeby českých domácností díky nárůstu reálných mezd, který je letos očekáván na úrovni tří procent. I tento faktor je však závislý na kondici českého hospodářství.
Dobrý rok navíc pravděpodobně nečeká ani Německo, našeho nejvýznamnějšího obchodního partnera. Jeho ekonomika jako jediná v Evropské unii v posledním kvartálu mezičtvrtletně klesla a letos ji čeká pouze velmi slabé oživení v řádu desetinek procenta. Vývoj v sousedním Německu opravdu není radno podceňovat.
Dalším nebezpečím pro příjmovou stranu státního rozpočtu plynoucím z reálného vývoje evropské a české ekonomiky je inkaso z emisních povolenek. Jejich rozpočtovaná výše téměř 41 miliard pochází ze srpna minulého roku, avšak cena jedné povolenky se v posledních měsících dramaticky propadla, pravděpodobně i kvůli již zmiňované utlumené průmyslové poptávce. Zatímco na konci loňského léta se cena pohybovala okolo 90 eur za povolenku, letos v únoru klesla až na 50 eur. Inkaso v plánované výši se jeví jako silně nepravděpodobné.
K tomu je nutné přičíst i narůstající tlak na vědomé rozvolnění fiskální politiky. Kromě dodatečných požadavků jednotlivých rezortů na navýšení objemu jejich prostředků se objevují i zcela nesystémové návrhy v podobě nových daňových úlev a slev na zákonném pojistném. Ačkoliv se na první pohled nejedná o významné částky, při nasčítání se lze dostat na již ne zcela zanedbatelnou sumu, jež může při zpomalování růstu veřejné rozpočty tlačit do hlubších deficitů.
Připomeňme, že tyto prostředky v rozpočtu zkrátka nejsou a každá další vydaná koruna je korunou vydanou na dluh. Ani rozpočtová rezerva není nafukovací – a především má sloužit k vykrývání nenadálých a neočekávaných událostí během roku, nikoliv na běžný provoz.
Udržení deficitu veřejných financí v plánované výši je závislé i na dalších složkách veřejných rozpočtů, kterými jsou zdravotní pojišťovny a územní samosprávy. Na základě zdravotně pojistných plánů a dodatečně schválených výdajů lze očekávat mírný deficit zdravotních pojišťoven, zatímco na podzim byl předpokládán drobný přebytek.
Ani letos samosprávy nejspíš nevykážou tak silné přebytky jako v minulých letech, neboť i na ně dopadne nižší dynamika příjmů a jejich saldo bude záviset na investiční aktivitě během roku 2024. Aby efekt konsolidačního úsilí nebyl vymazán již během prvního roku, je zkrátka nutné aplikovat obezřetný přístup při jakýchkoliv dodatečných rozpočtových úpravách.
Ani samosprávy letos nejspíš nevykážou tak silné přebytky jako v minulých letech.