Česká ekonomika se ve 2. čtvrtletí 2020 meziročně propadla o 10,7 %. Šlo o největší čtvrtletní propad českého hospodářství v historii. Předběžný odhad České statistického úřadu dále ukázal, že ve srovnání s předchozím kvartálem činil propad HDP 8,4 %. „Negativní meziroční vývoj HDP byl způsoben především výrazným poklesem zahraniční poptávky, dále pak nižší spotřebou domácností i investiční aktivitou. K poklesu hrubé přidané hodnoty (HPH) došlo téměř ve všech odvětvích národního hospodářství. Výrazně negativní vliv na snížení HPH měl vývoj v průmyslu a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství,“ uvedl ČSÚ.
Podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové jsou sice výsledky za 2. čtvrtletí nejhorší v historii, meziroční změna se ale nachází v optimistické části spektra odhadů. „Rozhodující pro letošní veřejné finance bude nicméně druhá polovina roku, zejména období po skončení či omezení programů státní podpory,“ uvedla Zamrazilová.
Také podle členky Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské je meziroční propad českého hospodářství ve druhém čtvrtletí méně hrozivý než -12,3 procenta očekávaných ekonomy. Co odvrátilo ještě hlubší propad české ekonomiky bude jasné až 1. září, kdy statistici zveřejní podrobnější údaje o tvorbě a užití HDP. Místopředseda Výboru pro rozpočtové prognózy a hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler v této souvislosti upozorňuje na to, že hodnota -10,7 % může být ještě revidována.
V pátek 31. července byla kromě předběžných údajů o vývoji HDP ve 2. čtvrtletí zveřejněna také data o hospodaření systému důchodového pojištění v letošním prvním pololetí. Zatímco loni byl penzijní systém po prvních šesti měsících roku v přebytku 6,28 miliardy korun, letos se podle údajů Ministerstva financí propadl do deficitu dosahujícího 13,85 miliardy korun. Důvodem je především růst meziroční nárůst výdajů o 18,7 miliardy korun daný především valorizací penzí. Propad příjmů z pojistného související s hospodářskou recesí pak činí 1,5 miliardy korun.