Plus.rozhlas.cz, Pro a proti, 27.11.2023 – hostem Petr Musil, člen NRR. Celá debata na webu plus.rozhlas.cz a na muj.rozhlas.cz.
Odboráři kritizují vládní konsolidační balíček, důchodovou reformu nebo ceny energií. Jsou jejich požadavky opodstatněné? Jaký dopad mohou mít na českou ekonomiku? Ministři i premiér tvrdí, že důvodům stávky nerozumí. Podle člena Národní rozpočtové rady Petra Musila jsou požadavky odborů nesrozumitelné.
„Jednou slyšíme, že problémem jsou přesčasy ve zdravotnictví, jindy redukce tzv. PHmaxů ve školství a poté, že vláda nedodržuje slib 130 procent průměrných platů. Já si to překládám tak, že vždy jde o peníze,“ říká Musil.
„Předpokládám, že člen rozpočtové rady Musil mnoho informací neobdržel. Situace se vyvíjí dlouhodobě – už v době, kdy nám vláda předložila návrh konsolidačního balíčku zpracovaly odbory vlastní materiál, kterým navrhly vládě konsolidovat veřejné finance,“ reaguje předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková.
Dodává, že se jednalo o změny v příjmech a výdajích státního rozpočtu, znovuzavedení některých daní či o to, aby byl pořádek v daňových výjimkách.
„Naše návrhy, které jsme předali premiérovi, nedošly žádného sluchu a myslíme si, že se situace pro normálního zaměstnance a běžného řadového občana neustále zhoršuje,“ říká.
Body, ve kterých vláda odborům vyšla vstříc jsou podle Žitníkové kosmetické. „Uvědomte si, jakým způsobem roste chudoba v Česku, kolik tu máme lidí, kteří jsou pod její hranicí a to, jaké máme ceny, a to mě úplně šokovalo,“ míní.
Premiér Fiala v pondělí ráno řekl, že bychom ustoupili od dobré budoucnosti, pokud bychom pod tlakem ustoupili od snahy ozdravení veřejných financí.
„Jediné, v čem se s kolegyní shodnu, je, že příjmy veřejných rozpočtů jsou neadekvátně nízké k výdajům, které po státu chceme,“ domnívá se Musil.
„Dlouhodobě říkáme, že jednou z velkých chyb bylo tzv. zrušení superhrubé mzdy od roku 2021 a vládě připomínáme, že bychom se měli na tuto míru zdanění vrátit, což by vyřešilo značnou část problému, který ve veřejných financích máme,“ doplňuje ekonom v pořadu Pro a proti.
„Konsolidační balíček, který byl nakonec schválený, vnímáme jako něco, co je lepší než nic. Zároveň dodáváme, že se jedná pouze o zatažení za ruční brzdu. Abychom se vrátili na nějakou bezpečnou úroveň tzv. strukturálního deficitu, který nezohledňuje to, jak se ekonomice daří, bude v nějakých konsolidačních opatřeních potřeba pokračovat i za horizontem příštích voleb,“ tvrdí Žitníková.
Jak potlačit inflaci?
Odbory jako jeden z důvodů vyhlášení stávky uvádí vysokou inflaci. Vláda se však proti vysoké inflaci snaží právě konsolidací veřejných financí bojovat.
„Tady si myslím, že se neshodnou ani renomovaní ekonomové. Někteří říkají, že zvýšené mzdy zvyšují inflaci, druzí, že je to přesně naopak,“ uvádí Žitníková a dodává, že k ekonomické prosperitě se proškrtat nedá, což podle ní bylo opakovaně potvrzeno.
„Mě by zajímalo, která část ekonomů tvrdí, že příliš rychlý růst mezd nezpůsobuje inflaci. Krize v roce 2008 byla zcela jiné povahy než ta, které čelíme dnes. Tehdy došlo k rapidnímu propadu poptávky a správná reakce centrální banky a fiskální politiky byla snaha poptávku navracet k původní hodnotě,“ namítá Musil.
„Dnes čelíme krizi energetické, inflační a tam je recept na její řešení přesně opačný. V momentě, kdy dostaneme energetický a následně inflační šok, zasahuje primárně nabídkovou stranu ekonomiky. Poptávková strana je pak ale příliš vysoká, což způsobuje inflaci. K potlačení současné inflace je třeba snižovat tempo růstu poptávky v ekonomice, a nikoliv dál volat po zvýšení vládní spotřeby a dalších vládních výdajů,“ dodává.