Česká republika loni plnila výdajová i dluhová pravidla rozpočtové odpovědnosti stanovená Zákonem 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti (dále jen „Zákon“). Vyplývá to ze Zprávy o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2018, kterou 24. září zveřejnila Národní rozpočtová rada. Ta v dokumentu mimo jiné upozorňuje také na to, že v Česku stále neexistuje systémový…
Odborníci na predikování rozpočtových příjmů a výdajů se 19. září setkali v Bruselu na konferenci pořádané Evropskou komisí. Akce nazvané DG ECFIN Country Desk Workshop on Fiscal Forecasting se z České republiky zúčastnili také dva analytici Úřadu Národní rozpočtové rady Pavel Morda a Ondřej Šíma. Dozvěděli se tak více například o možných chybách v prognózách…
Vláda na svém zasedání v pondělí 16. září jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok. Jednání byl kromě předsedkyně Národní rozpočtové rady, která se zasedání kabinetu účastní pravidelně, tentokrát přítomen také prezident republiky Miloš Zeman. Návrh státního rozpočtu z dílny ministerstva financí počítá s tím, že příjmy státního rozpočtu v příštím roce dosáhnou 1578…
Na následujících řádcích přinášíme článek hlavního analytika Úřadu Národní rozpočtové rady Michala Hlaváčka. Text byl publikován v měsíčníku Bankovnictví, odborném časopise pro profesionální finance (vydání č. 8/2019) Aby byly veřejné finance zdravé, musí být také dlouhodobě udržitelné. V následujících řádcích se podíváme na to, jak se našemu státu a dalším veřejným institucím daří plnit pravidla…
Národní rozpočtová rada ve středu 4. září vydala své pravidelné čtvrtletní stanovisko k vývoji hospodaření sektoru veřejných institucí a k nastavení fiskální a rozpočtové politiky. Mimo jiné v něm uvádí, že česká ekonomika ve druhém čtvrtletí letošního roku vykázala meziroční vzestup o 2,7 %, což je v zásadě v souladu s očekáváním ministerstva financí. Ohledně…
Schodek státního rozpočtu se v srpnu zvýšil ve srovnání s koncem předchozího měsíce o téměř 6 miliard korun na 15,4 miliardy. Meziročně je pak výsledek horší o více než 30 miliard korun. Podle ministerstva financí je mimo jiné důvodem to, že v prvních měsících loňského roku státní rozpočet získal mimořádně téměř 21 miliard korun z…
Výbor pro rozpočtové prognózy projednal na svém zasedání ve čtvrtek 29. srpna 2019 červencovou makroekonomickou predikci (včetně její srpnové aktualizace) a srpnovou fiskální prognózu ministerstva financí. Obě prognózy Výbor vyhodnotil z hlediska pravděpodobnosti jejich naplnění v letech 2019 a 2020 jako realistické. V případě makroekonomické predikce pro toto zařazení hlasovali celkem čtyři z osmi přítomných…
Ministerstvo financí v aktualizaci své červencové makroekonomické predikce, kterou provedlo k 21. srpnu, zhoršilo odhad růstu českého HDP o 0,1 procentního bodu. Ekonomika má letos přidat 2,4 %, původně resort počítal s růstem o 2,5 %. V roce 2020 má růst podle revidovaného odhadu dosáhnout 2,2 %, přičemž v červencové predikci ministerstvo čekalo růst o…
Mezi třiceti účastníky odborného kurzu „Fiscal Sustainability“, který ve dnech 22. 7. až 2. 8. 2019 pořádal ve Vídni Mezinárodní měnový fond ve spolupráci s Joint Vienna Institute, byli i dva zástupci České republiky. Analytici sekce makroekonomických a fiskálních analýz Úřadu Národní rozpočtové rady Lenka Lakotová a Pavel Morda se spolu se zástupci ministerstev financí…
Schodek státního rozpočtu ke konci července činil 9,7 miliardy korun. Ve srovnání s koncem června jde o zlepšení, protože před měsícem deficit dosahoval 20,7 miliardy. Přesto jde o nejhorší červencový výsledek od roku 2013. Ve srovnání s koncem loňského července se saldo státního rozpočtu zhoršilo o více než 26 miliard korun. „Meziročně horší výsledek o…
Růst českého HDP letos dosáhne 2,5 %. Očekává to ministerstvo financí ve své nové makroekonomické predikci zveřejněné ve středu 31. července. Proti předchozí čtvrtletní predikci z dubna tak ministerstvo zvýšilo odhad růstu o 0,1 procentního bodu. Odhad růstu HDP na příští rok naopak resort stejnou měrou snížil. V roce 2020 by tak česká ekonomika měla…
Každá další generace v Česku žije v průměru déle než ta předchozí. Zatímco naděje dožití ženy narozené na začátku milénia činila 78,5 roku, loni už byla při narození o téměř tři a půl roku vyšší. U mužů se tentýž ukazatel zvýšil ještě více – o 4,5 roku. Vděčíme za to především stále vyspělejší zdravotní péči,…
