Jako řešení současného růstu cen energií zvolila vláda změnu v sociálním systému dávek, konkrétně navýšení normativních nákladů na bydlení pro příspěvek na bydlení o fixní částky. Jedná se o adresné řešení, pomoc totiž bude směřovat cíleně pouze na osoby, které mají na příspěvek na bydlení nárok. Tento materiál přináší informace k fiskálním dopadům tohoto opatření, provedeného…
Materiál přináší informace o výši a struktuře finančního majetku územně samosprávných celků a ukazuje jejich rozložení podle velikosti obce. Celý materiál si můžete přečíst zde.
České veřejné finance byly zejména v posledních dvou letech na neudržitelné dráze a očekávané tempo nárůstu veřejného dluhu k HDP se začalo odchylovat nejen od zemí, s nimiž jsme se v minulosti srovnávali, ale často i od zemí, s nimiž jsme se nikdy srovnávat nechtěli. Návrh nového státního rozpočtu na rok 2022 je po delší…
Novelizace zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, provedená v roce 2021 zákonem č. 323/2021 Sb., zavádí mimo jiné tzv. „výchovné“, tedy zvýšení starobního důchodu za jedno vychované dítě o částku 500 Kč měsíčně. K tomuto zvýšení dojde od 1. ledna 2023, přičemž se bude dotýkat jak nově přiznaných starobních důchodů, tak důchodů přiznaných v minulosti. I…
Na následujících řádcích si můžete přečíst komentář předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové a analytika Úřadu Národní rozpočtové rady Pavla Mordy, který byl publikován 27. ledna 2022 v Hospodářských novinách a na webu. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti obsahuje dvě základní fiskální pravidla, resp. pojistky, které mají zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. První pravidlo strukturálního deficitu v…
Studie „Význam dluhové brzdy pro českou ekonomiku“ nejprve představuje historii zavedení fiskálních pravidel do českého právního rámce. Zákon o rozpočtové odpovědnosti obsahuje dvě základní fiskální pravidla, resp. pojistky, které mají zajistit dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. První pravidlo strukturálního deficitu v maximální výši 1 % HDP rozvolnila minulá vláda hned dvakrát – v dubnu a v prosinci 2020. Kvůli…
Výbor pro rozpočtové prognózy na svém úterním jednání dne 25. ledna 2022 vyhodnotil lednovou makroekonomickou predikci ministerstva financí pro rok 2022 z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění jako realistickou. Pro uvedené hodnocení hlasovalo 8 z 8 přítomných členů Výboru. Členové Výboru shledali prognózu konsistentní a souhlasili s jejím celkovým vyzněním. Zdůrazňována byla značná rizika v jednotlivých složkách…
Složením slibu do rukou předsedkyně Poslanecké sněmovny se dnes ujal výkonu funkce člena Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. V Radě bude působit společně s Evou Zamrazilovou, předsedkyni Rady, a Janem Pavlem. Mojmíra Hampla zvolila na návrh Senátu Poslanecká sněmovna v prosinci 2021. Ve funkci nahradí Richarda Hindlse. Jeho funkční období bude trvat do roku 2028. Ve smyslu…
Podle ustanovení § 67 zákona č.155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění, dochází k valorizaci, tedy ke zvyšování důchodů vždy v tzv. pravidelném termínu, jímž je leden daného roku, a to na základě vývoje cen a mezd v červnu předcházejícího roku. K poslední valorizaci důchodů tak na základě růstu cen i mezd v červnu 2021 došlo v tomto lednu. Důchody byly zvýšeny v průměru…
Na následujících řádcích si můžete přečíst komentář člena Národní rozpočtové rady Jana Pavla a analytičky Úřadu Národní rozpočtové rady Lenky Lakotové, který byl publikován 23. prosince 2021 v Hospodářských novinách a na webu. Koaliční vláda nechce vládnout podle dosud neschváleného rozpočtu vytvořeného kabinetem Andreje Babiše. Ve volbách koalice Spolu a PirSTAN slíbily, že jsou pro…
Poslanecká sněmovna dnes na návrh Senátu zvolila novým členem Národní rozpočtové rady Ing. Mojmíra Hampla, MSc., Ph.D. (nar. 1975). Výkonu funkce se ujme složením slibu do rukou předsedy Poslanecké sněmovny, jež lze očekávat začátkem ledna. Mojmír Hampl v Národní rozpočtové radě (Radě) doplní doc. Evu Zamrazilovou, předsedkyni Rady, a prof. Jana Pavla. „Mojmír Hampl se v…
Mezigeneračních účty slouží k vyčíslení úrovně mezigenerační solidarity, tedy k posouzení toho, kolik jednotlivé generace do veřejných rozpočtů přispívají a naopak, kolik z nich dostanou. Jinými slovy lze říct, že mezigenerační účty ukazují, jak velké finanční břemeno přenáší jedna generace na druhou. Rozdílný demografický vývoj jednotlivých generací spolu s nastavením daňových a výdajových politik mají dopad na to, jak si která…
